Od bolesti k rozhodnutí růst
Víte že…v rostlinné říši jsou rostliny, které se nemají rády ? Jak to myslím ? Jejich vzájemná blízkost způsobuje přílišnou rivalitu, nebo naopak podporu růstu. Zahrádkáři, kteří jsou vnímaví, nebo naše babičky věděli, že některé druhy zeleniny nebo květin není dobré sadit s jinými. A podobné je to i u stromů, ať jsou ovocné, okrasné, divoce rostoucí či ve volné přírodě.
Ovšem kromě tohoto chemického působení rostlin kolem sebe existuje i působené energetické, které 
může vytvářet „patologické energie“. Toto nevhodné energetické působení vznikne při spojení dvou energií stromů, které se vzájemně „nesnášejí“. Tím nemyslím mentálně (stromy nepřemýšlejí), ale myslím tím fyziologicky. Když půjdete do přírody a rozhlédnete se kolem sebe, určitě budete jen těžko hledat spojení tisu a jedle, lípy a borovice, jalovce a třeba modřínu. Proč to tak je ? Důvod je prostý. Každá rostlina včetně stromů si vytváří kolem sebe určité „mikroklima“ a vpouští k sobě jen rostliny, které ji nedělají konkurenta. Podívejte se třeba na borovicový hájek. Už jste někdy viděli, aby ve shluku borovic, někde uprostřed nich rostl třeba malý doubek nebo divoká jabloň? Nebo i jiný stromek, který je tam z náletu ? Opravdu jen zřídka byste něco takového našli. Je to z toho důvodu, že borovice ze svých kořenů vypouští určitou látku, která posléze znevýhodňuje klíčivost nebo sílu růstu ostatních rostlin. Ovšem na klíčivost borovice tato látka vliv nemá. Dobrý příklad toho, jak se stromy snaží prosadit, jak se snaží zvětšit si své teritorium pro svůj vlastní druh. Když už jsme u borovice, tak ještě jedna poznámka. Borovice a vůbec jehličnany jsou i špatní sousedé pro kompost. Kompostu se v jejich blízkosti dařit nebude. Nebo abych byl přesný, kompost bude zrát výrazně pomaleji než u listnatých stromů. Na druhou stranu například spojení bříza – modřín je téměř dokonalé i právě pro kompost. Nejen že se tyto dva stromy vzájemně podporují (jejich vzrůst je rychlejší a mohutnější), ale také kombinace jejich energií je opravdu velmi jemně příjemná. Ale v našich zahradách se dopouštíme daleko větších „zvěrstev“. Například v podobě míchání stromů a rostlin, které by se v přírodě nikdy nepotkali, či vedle sebe vůbec nerostli. To samozřejmě v našich zahradách vytváří opravdové energetické disharmonie. Z tohoto malého příkladu je vidět, kolik znalostí by člověk musel mít, kdyby chtěl pochopit všechny zákonitosti přírody kolem nás. Co je však na tom nejkrásnější, není na to potřeba žádná vysoká škola, žádné studium a učení ve školní lavici. Stačí vyjít pravidelně do přírody, a mít oči otevřeny, vnímat co nám příroda chce sdělit. Stačí mít otevřené srdce a mnoho zákonitostí přírody pochopíte i sami…
Přeji vám všem krásný víkend na zahrádce,
Pavel
ĎAKUJEME:
Súvisiace články
