Udělejte si pořádek ve svých vědomých i nevědomých přesvědčeních
Veľmi potrebné informácie, pozorne čítajte a hlavne aplikujte vo svojom živote.
Hranice jsou vaším limitem, který by nikdo neměl překračovat nebo narušovat. Nezáleží na tom, kdo tou osobou je, nebo jak moc ho nebo ji milujete. Vaše hranice jsou něčím, co on či ona nesmějí překračovat.
Já mám například ve svých vztazích vymezené takové hranice, které jasně říkají, že se ke mně musíte chovat s respektem. Na oplátku se budu s respektem chovat i já k vám. Toto je pro mě nekompromisní hranice a pokud ji někdo poruší a chová se ke mně bezohledně, pokusím se pročistit energii tím, že budu mluvit o svých pocitech a hranicích, a pak budu naslouchat i tomu druhému. Pokud on či ona budou pokračovat v bezohledném přístupu vůči mně, vztah ukončím, aniž bych přitom cítila jakoukoli vinu na mé straně. K oné osobě stále cítím lásku, ale kvůli jejich chování, které narušovalo mé pevně dané hranice, s nimi již neudržuji kontakt. Hranice jsou naprosto nezbytnou součástí péče o sebe samé, stejně jako mytí vlasů nebo nošení bot na ochranu nohou. Je to zdravé, normální a důležité.
V každém vztahu dochází k situacím, které se dotýkají osobních hranic každé osoby. Nejde tedy o to, že došlo ke konfliktu, ale o to, jak se s tímto konfliktem vypořádáte, tak aby vztah mohl dlouhodobě vydržet.
Osobní hranice zahrnují:
- fyzickou vzdálenost a odstup, který potřebujete od druhých lidí
- potřebu času o samotě
- citové naplnění a lásku, které potřebujete
- potřebu slyšet laskavá slova
- potřebu, aby se vašich osobních věcí nedotýkaly jiné osoby
- žádost o čestnost, spolehlivost a střízlivost ve vašich vztazích
- finanční rovnováhu a spravedlnost, na níž vám záleží (atd…)
Součástí vašeho života asertivního pozemského anděla je naučit se, jak mít sílu a odvahu k udržování svých hranic. Může vás velmi vyčerpávat, když se zdá, že lidé se neustále snaží vaše hranice překračovat. Začne vás to možná vysilovat, a tak si začnete říkat: „Opravdu na tom tak záleží??“ Ano, záleží!
Vaše vnitřní já se spoléhá na to, jak o sebe vy sami pečujete zvnějšku. Dalo by se říci, že vaše vnitřní já je jako malé dítě, které potřebuje vaši péči. To znamená, že pokud je unavené nebo si potřebuje hrát, vaše vnější já by mělo poctít jeho žádosti a ne je potlačovat až za jeho limity.
I když může být druhý člověk zklamaný nebo dokonce nahněvaný, když odmítnete a řeknete Ne, věřte mi, když vám říkám, že on nebo ona vám rozumějí. Uvědomte si, že tato druhá osoba je také člověk, a ví, kde jsou hranice. I když může vaše odmítnutí zapůsobit jako zklamání, hluboko uvnitř k vám budou cítit respekt!
Když řeknete Ne, dáváte tím druhým lidem příklad zdravého přístupu. Jedním z důvodů, proč možná vůči vám reagují naštvaně, je ten, že sami ještě nikdy nezažili, že by někomu řekli Ne na jeho nesmyslné požadavky, které je obraly o jejich vlastní čas!
Když tedy uděláte něco, s čím se ještě lidé dříve nesetkali – jako třeba říci Ne – mohou být překvapeni. Možná si vezmou vaše Ne osobně a je v pořádku, když jim stručně vysvětlíte, že to není nic osobního a že je to důležité pro udržení vašich jasných hranic s respektem vůči vašemu rozvrhu.
Nemyslete si však, že nutně musíte vysvětlovat, proč říkáte Ne. Čím více to vysvětlujete, tím více vlivu na vás druhá osoba má, neboť on či ona vás mohou zmanipulovat a přimět vás, abyste řekli Ano.
Udržování zdravých hranic znamená, že učíte druhé, co přijmete a co naopak nedopustíte ve vašich vztazích. Může jim to dát hodně práce, ale právě proto je důležité, abyste si nejprve vybudovali zdravý vztah se sebou samými a pak také s nimi.
Důležitou hranicí je také respektování vašeho práva určovat si sám/sama svůj časový rozvrh. Nedovolte druhým, aby vám diktovali, co máte kdy dělat. Například máte právo neodpovídat na vyzvánění telefonu či domovního zvonku a necítit se povinni okamžitě odpovídat na emaily nebo příspěvky společenských sítí. Pokud vás někdo žádá, abyste všeho zanechali a převezli ho na druhý konec města, máte právo říct Ne. Je to jako jedno staré rčení: „Nedostatečné naplánování na tvé straně neznamená pohotovost na mé straně.“ Musíme být schopni překonat impulzivní sklony k zachraňování.
Mnoho lidí využívá pocity viny jako prostředek k manipulaci s ostatními lidmi. Někdy je to směs viny a lichotek. Například, když říkají: „Jen ty mi můžeš pomoci; a pokud mi nepomůžeš, bude to mít pro mě hrozné následky.“
Jako citlivý pozemský anděl nechcete, aby kdokoli trpěl, a tak dovolujete slovům druhého člověka, aby s vámi manipulovala a kontrolovala vás. Pak se cítíte slabí a využití, stejně jako plni odporu a hněvu. Navíc se ve vás ještě probouzí pocity frustrace, protože jste porušili svůj slib, že se o sebe budete pěkně starat… a už máte mysl, emoce i tělo plné škodlivých energií.
Je velmi důležité si připomínat, že každý člověk má tentýž zdroj – Boha. Ti, kteří hrají na vaše city, aby bylo po jejich, jsou stejně tak Božskými bytostmi, jako jste vy nebo kdokoli jiný. Vy nejste jejich Bůh a nejste ani jejich Zdroj. Dovolte tedy Bohu / Zdroji, aby se o tuto osobu postaral. Modlete se za vedení ohledně toho, jak byste jim mohli opravdu pomoci získat sílu a soběstačnost.
Samozřejmě, že někdy vyvstanou okolnosti, kde vystupujete jako pozemský anděl a zprostředkováváte Boží pomoc skrze své činy. Ale do těchto okolností jste vždy vedeni láskou, nikoli prostřednictvím viny.
Pokud dáváte kvůli pocitům viny, není to skutečné ani čisté dávání. To, co dáváte z pocitů viny, je zatíženo negativními energiemi.
Udržování si svých hranic je součást péče o sebe samé. Pokud si stojíte za svými hranicemi, ve smyslu, že nedovolíte druhým, aby s vámi manipulovali, vyvolávali ve vás pocity viny nebo se vás snažili kontrolovat, vaše vnitřní já vám zatleská a poděkuje.
Vaše sebeúcta a sebedůvěra se zvýší, kdykoli se úspěšně postavíte sami za sebe. Tím nemyslím agresivní prosazování svých úsudků nad druhými. Pamatujte, že asertivita respektuje práva VŠECH: vás i všech osob, kterých se to týká. Trváte-li na dodržování svých hranic a říkáte-li Ne s láskou, úctou a jistotou, učíte druhé, jak chránit své vlastni hranice.
Vy nejste jejich zdrojem; tím je Bůh! Pokud sami sebe uděláte jejich zdrojem, jak se pak mohou naučit spoléhat sami na sebe a rozvíjet se?
Když jsem poprvé vyučovala andělské kurzy, udělala jsem si čas na osobní sezení s každým studentem. Během těchto individuálních lekcí jsem se naladila na anděly svých studentů a zodpovídala jsem jim otázky, které měli. Když jsem pak přišla domů, byla jsem nemocná a unavená dva nebo tři dny po tomto semináři. Dovolila jsem totiž sobě samé nechat se vyčerpat, a to kvůli mylné představě, že to JÁ jsem tím, kdo pomáhá a slouží těmto studentům.
Uvědomila jsem si pak, že když jsem takto přístupná, nedělám nic dobrého pro sebe ani pro ně. Zjistila jsem, že je důležité, abych pro své studenty zosobňovala příklad toho, jak si udržovat zdravé hranice, neboť i oni se měli stát duchovními učiteli. Potřebovala jsem každého studenta naučit, jak si mohou sami zpřístupnit Božské vedení a odpovědi pro něj či pro ni, namísto toho, aby muselo všechno procházet mým prostřednictvím nebo někoho jiného.
Tak jsem začala druhé vyučovat, jak přijímat jasná andělská poselství pro sebe samé. Udělala jsem také jasně vymezené přestávky v rozvrhu kurzu, během nichž jsem nikomu nedovolila klást mi otázky. Když se mě někdo na něco ptal během přestávky, řekla jsem: „Ostatní lidé by možná chtěli také znát odpověď na tuto otázku, tak si ji prosím nechejte na čas, až tu zase budeme všichni pohromadě.“ Také jsem řekla studentům, že mám fyzické tělo, které potřebuje čas na odpočinek a obnovu.
Věděla jsem, že když si dopřeji přestávku, budu moci být efektivnější a výše naladěná učitelka. A že budu také šťastnější, což je velmi důležitá vlastnost každého učitele. Vždy říkám svým studentům, že pokud je učitel šťastný, je velmi prospěšné navštívit mnoho jeho různých lekcí. Šťastný učitel může druhé naučit, jak být šťastný, tím, že sám přímo ztělesňuje štěstí. A štěstí je tím nejdůležitějším, co můžete druhého člověka naučit!
Stejně tak, když si procvičujete pevné a zdravé hranice coby rodiče, učíte své děti tomutéž. Chcete přece, aby vaše děti vyrůstaly v respektu vůči sobě samým, svému času a své energii, nebo ne? Samozřejmě, že chcete! A stejně tak i Bůh si to od vás přeje!
Často si afirmujte: „Myslím si, že můžu, a proto můžu!“
Mnozí lidí za mnou přicházejí a začnou se mnou argumentovat, aby si obhájili svá omezení. Přesvědčivě mi vykládají, proč nemohou podniknout ty pozitivní kroky, které jim jejich andělé doporučili. Vyvozují si, že jsou jaksi odlišní a je jim odepřeno dosáhnout svých snů. Všichni ostatní tato omezení prolamují, ale oni jsou velmi výjimečnými oběťmi – ve své vlastní mysli.
Kdyby polovinu veškeré své energie nevyplýtvali na široké vysvětlování, proč nemohou udělat to či ono, a místo toho by se zabývali tím, co udělat mohou, pak by hned byli o něco blíž svým splněným snům!
Trénujete-li si udržování svých hranic a učíte-li se říkat Ne, máte mnohem více volného času, který můžete věnovat svým vášním a prioritám, namísto pocitu, že si musíte tvrdě vydobýt každý okamžik na napsání článku, absolvování přednášky, přečtení knihy, hraní na hudební nástroj, věnování se novému podnikání, praktikování léčitelství…. a tak dále.
Dodržování svých hranic vám umožňuje mít zdravější a šťastnější mysl a vyšší úroveň energie, protože už nejste připoutaní k myšlence, že vás ostatní lidé využívají. Cítíte-li odpor, máte dojem, že je druhá osoba lakomá. Pokud si neuvědomíte, že máte tento dojem, může to vést k depresi, úzkosti, závislostem, problémům ve vztazích, osamělosti, bojácnosti a jiným škodlivým následkům.
* * *
– ukázka z knihy Asertivita pro pozemské anděly (zatím jen v originále Assertiveness for Earth Angels), Doreen Virtue
ĎAKUJEME:
Súvisiace články
