Nezväzujme sa vzájomne, len kráčajme vedľa seba
Pokud jsi příliš ponořen do fyzické reality, jsi vtažen do iluze.
Parkuješ na místě, které se tváří velmi „reálně“.
Vypadá to statické, ale to je ten klam.
Vše se mění – zdánlivé protiklady, které jsou vzájemně spojené,
si mezi sebou navzájem mění pozice.
Radost a smutek.
Láska a nenávist.
Přitažlivost a odtažení.
Nadšení a nuda.
Pokud to chápeš, nebudeš překvapený, když věci budou i takové, jaké jsi nechtěl.
Protože ony takové být MUSÍ, aby se zachovala vesmírná rovnováha.
Pokud si uvědomíš, že zde nenajdeš nikdy trvalý klid a jistotu,
je to velký krok k „tvému“ osvobození.
Potom více pozoruješ to, co před tebou probíhá.
Stáváš se tulákem, který jen prochází.
Občas tě něco stáhne směrem k zemi, ale jakmile vstaneš,
opět se z tebe stává pozorovatel.
Ze Zdroje pozoruješ ten zmatek a zároveň sebe, jak v něm hraješ svou přidělenou roli.
Jsi tady a zároveň i tam.
Doma a na návštěvě.
Tento dvojí pohled ti zajistí tolik hledaný vnitřní klid.
Venku může být bouřka a silný vítr, ale doma je vždy hluboký mír.
Spolehni se na svůj dech – ten tě domů vždy spolehlivě dovede, pokud budeš potřebovat.
Já a on.
Hra o tobě a jednom Zdroji – hra o jediném.
Tam a tady.
Na to nezapomeň, až příště budeš zmatený z toho, co se venku děje.
Súvisiace články
