Opakovanie životných lekcií III. láska, vzťahy
„V pravé lásce pojmy „vrchol“ a „dno“ chybí, tam nejsou vítězství ani porážky a lidé, kteří se navzájem milují, se stávají vzájemnými pomocníky v získávání Božské lásky.“
S.N.Lazarev
„V pravé lásce pojmy „vrchol“ a „dno“ chybí, tam nejsou vítězství ani porážky a lidé, kteří se navzájem milují, se stávají vzájemnými pomocníky v získávání Božské lásky.“
S.N.Lazarev
„Minulost přijímejte s láskou, přítomnost přijímejte s láskou, budoucnost přijímejte s láskou. Ráno i večer si opakujte: „Ve všem spoléhám na Boží vůli“.
S.N.Lazarev
Alebo- zhrnutie toho, čo už vieme, doplnenie nových informácií a všetko to, čo sa udialo od začiatku roka.
Pokračujeme v bodoch: všetko má svoj význam, čas a dôvod. Celý tento rok sa učíme pre mnohých dosť nepríjemnú a ťažko spracovateľnú – TRPEZLIVOSŤ. Ale v kontexte predošlého článku Vám určite dá význam. Nemôžeme preskočiť ročník, ísť vyššie, kým sme neukončili lekcie v triede, kde sme. Kde aktuálne píšeme písomku 😀 Prečo? Najjednoduchšie je znovu…
Bude trochu dlhšie, možno aj chaotické, ale udialo sa toho veľmi veľa..
Hoci od začiatku roku uplynul len kúsok, mám pocit, že v tomto krátkom období ubehlo snáď sto rokov. Toľko protichodných energií, informácii, extrémov čo sa ľudí, emócii ale aj prírody týka .. 7 na konci roku kosí čo jej príde pod ruku. Ale viete čo, je to dobre, aspoň vieme kto je „čierny a kto biely“. Kto áno a kto nie. Nijaké „uvidíme“ alebo „skúsime to“. Buď to bude, alebo nie. Začíname reštartom, inak, nanovo, od nuly.
A prichádzam na to, ako mnoho nám zobral a ako veľa dal. Ako som chcela viac písať, ale o to viac som sa musela venovať Vám – dávať čas a energiu Životu. Všetko má svoj význam a rešpektujem rozhodnutia Osudu, nebojujem s Tokom života a nechávam sa ním unášať tam, kde uzná, že mám byť – osvedčilo sa mi to 🙂
Buď prijmeš, čo sa s tebou deje a umožníš, aby si sa stal lepším človekom, alebo dovolíš, aby ťa to zničilo.
Výber nepatrí osudu, výber patrí tebe ….
Josh Shipp
Duše, která prožila hodně, se stává měkkou, neublíží, protože ví, jak ublížení bolí. Duše, která neprožila utrpení, klidně ublíží, nezná bolest. A proto, aby člověk neubližoval, musí projít i bolestí, ta léčí jeho cítění ke všemu okolo něho.
(Zdeňka Blechová)