Právě skrze vědomosti se člověk odděluje od celku – vědomosti vytvářejí odstup. V horách narazíte na divokou květinu a neznáte ji. Vaše mysl k ní nemá co říct, je tichá. Podíváte se na květinu, vidíte květinu, avšak nevynořují se ve vás žádné vědomosti – je ve vás úžas, mysterium. Je přítomna květina, jste přítomni vy. Prostřednictvím úžasu nejste odděleni, jste propojeni. Jestliže však víte, že je to růže, blatouch nebo něco jiného, pak vás samotná tato vědomost odděluje. Je přítomna květina, jste přítomni vy, chybí ale most – „víte“. Vědomosti vytvářejí odstup.
Čím víc víte, tím je odstup větší. Čím méně víte, tím je odstup menší. A jste-li v okamžiku nevědění, neexistuje žádný odstup. Jste spojeni.
Zamilujete se do ženy či do muže – v den, kdy se zamilujete, mezi vámi není žádný odstup. Panuje zde pouze úžas, rozechvění, vzrušení, extáze – nikoli však vědomosti. Nevíte, kdo je tato žena. Bez vědomostí neexistuje nic, co by vás rozdělovalo. Proto jsou první okamžiky lásky tak nádherné. Jakmile jste s tou ženou žili – pouhých čtyřiadvacet hodin – vzniknou vědomosti. Ted‘ o té ženě máte určitou představu. Víte, kým je, je zde nějaký obraz. Čtyřiadvacet hodin vytvořilo minulost. Těch čtyřiadvacet hodin zanechalo stopy ve vaší mysli. Díváte se na tutéž ženu, totéž mysterium je však už pryč. Scházíte z kopce, vrcholek se ztratil.
Toto pochopit znamená pochopit mnohé. Pochopit, že znalosti rozdělují, že vědomosti vytvářejí odstup, znamená pochopit samotné tajemství meditace.
Meditace je stavem nevědění. Meditace je ryzím prostorem, který nebyl nenarušen žádnými vědomostmi. Ano, biblický příběh je pravdivý – člověk padl prostřednictvím vědomostí, prostřednictvím toho, že pojedl ovoce ze stromu poznání. Žádné jiné písmo na světě toto nepřekonává. Toto podobenství je posledním slovem. Žádné jiné podobenství nedosáhlo takových výšin a takového vhledu. To, že člověk padl prostřednictvím vědomostí, se zdá být tak nelogické. Zdá se to být nelogické, jelikož logika je součástí vědomostí! Logika zcela podporuje vědomosti – zdá se to být nelogické, poněvadž logika je prvotní příčinou pádu člověka.
Člověk, který je absolutně logický – absolutně a vždy rozumný, jenž nikdy ve svém životě nepřipustí žádnou nelogičnost – je šílenec. Rozumnost je třeba vyvažovat bláznovstvím, logiku je třeba vyvažovat nelogičností. Protiklady se setkávají a vyvažují. Člověk, jenž je pouze racionální, je nerozumný – mnoho mu toho uteče. Ve skutečnosti mu stále bude utíkat vše, co je nádherné a pravdivé. Nashromaždí maličkosti, jeho život bude obyčejný a nudný. Bude světským člověkem.
Toto biblické podobenství má nesmírný vhled. Proč člověk padl prostřednictvím vědomostí? Protože vědomosti vytvářejí odstup, poněvadž vědomosti vytvářejí „já a ty“, jelikož vědomosti vytvářejí subjekt a objekt, toho, kdo zná, a to, co je poznáváno, pozorovatele a pozorované. Vědomosti jsou v zásadě schizofrenií – vytvářejí trhlinu, a pak neexistuje způsob, jak ji překlenout mostem.
Proto čím více sečtělým se člověk stane, o to méně je zbožným. Čím je člověk vzdělanější, tím je jeho šance přiblížit se celku menší. Ježíš má pravdu, když říká: „Pouze děti budou moci vstoupit do mého království.“ Pouze děti … co je to za vlastnost, již má dítě a kterou jste vy ztratili? Dítě má vlastnost nevědomosti, nevinnosti. Dívá se na svět s úžasem, oči má absolutně jasné. Dívá se hluboce, avšak nemá žádné předsudky, soudy, žádné apriorní představy. Neprojektuje, a poznává tak to, co je . Dítě zná pravdu, vy znáte jen všední realitu. Realita je to, co jste si okolo sebe vytvořili prostřednictvím projekcí, touhy, přemýšlení.
Realita je vaší interpretací pravdy.
Pravda je prostě to, co je. Realita je to, co jste vyrozuměli – je to vaše představa pravdy. Realita se skládá z věcí, jež jsou všechny oddělené. Pravda je tvořena pouze jedinou vesmírnou energií. Pravda se skládá z jednoty, realita z mnohosti. Realita je davem, pravda integrací.
J. Krišnamurti pravil: „Zrušit znamená ticho.“ Zrušit co? Zrušit vědomosti, zrušit mysl, zrušit tuto nepřetržitou činnost ve vašem nitru… abyste vytvořili prázdný prostor. Jste-li prázdní, jste v souladu s celkem. Pokud jste naplněni, vypadli jste ze souladu. Proto pokaždé, když dojde k tomu, že jste schopni dosáhnout okamžiku ticha, zavládne obrovská radost. V tom momentě má život význam, v té chvíli nabývá život velkoleposti, jež přesahuje slova. V takovém momentě je život tancem. Jestliže v takové chvíli přijde smrt, bude to tanec a oslava, nebot‘ takový okamžik nezná nic než radost. Taková chvíle je radostná, blažená.
z knihy Osho: Intuice
ZDROJ: http://www.energiezivota.com/skryte-moudrosti/405-osho-jaky-je-rozdil-mezi-vedomostmi-a-vedenim
