Jakkoliv se to lidem v pomáhajících profesích nelíbí, touha pomoci je ve skutečnosti: touha po moci. Tedy pokud ještě toužím zachraňovat svět a pomáhat druhým, toužím ve skutečnosti zachránit sám sebe, tím že budu ovládat a manipulovat.
Samozřejmě, to, že netoužím pomáhat, nevylučuje, že když na své cestě spatřím, jak někdo upadne nebo volá o pomoc, podám mu ruku, neb radu, a když mám, dám, ale poté opět pokračuji dál po své ose a netoužím po jeho moci. Uvědomuji si totiž, jak moc mohu pokřivit jeho vlastní cestu a odchýlit jej od osy života.
Jestliže mám otevřené srdce neboli cit (voda) a mysl (vzduch), a přitom se metaforicky řečeno: jedno mé oko dívá dovnitř a druhé ven, pak vidím pod povrch věcí; přichází poznání (rozuměj: to, co je po znání). Jenomže to jsou pouze dva sloupy chrámu duše. Chybí ještě otevření se mohutnostem Vůle (oheň) a Vědomí (země). Tedy otevírám a zkoumám své touhy a přání nebo naopak odpory a kletby. A přitom si uvědomuji, co se děje ve mě a kolem mne. Nikoliv to, co si myslím, nebo čemu věřím, že se děje, ale to, co se skutečně odehrává.
Teprve pak může přijít porozumění, že jest pouze jediný zákon: čiň, co chceš, v němž jsme si všichni rovni, neb každý z nás je jen střípkem Kosmu a tělem Chaosu. Teprve potom mohu přestat toužit po moci druhých, neb ve Vůli přítomnosti a jejím přijetí je mnohem větší radost a naplnění. Potom jsem vnímající bytostí, která cítí laskavý proud života, energii od Ducha, tekoucí Duší a manifestující se skrze Tělo. Tedy žiji S Vědomím Cesty a nebažím po moci, neb to je jen pozlátko, mámení hry na ty mocné a nemocné, bohaté a chudé, za nímž se skrývá pravé vědění. Otec Slunce a Matka Země jsou v soustavném čtyřiadvacetihodinovém plodivém spojení a udržují harmonii, byť nám se to nemusí líbit. Vše je dobré, protože v neustálé rovnováze.
Máme za sebou vládu matriarchátu a nyní i patriarchátu. Pravá a levá hemisféra planety se vyvinula. Matriarchát však učinil z muže otroka pole (v lepším případě ozbrojeného ochránce, z nějž se později stala aristokracie) a vystavěl síť pyramid a velkých kamenných staveb po celém světě, které sloužily jako přijímače energie Ducha. Patriarchát se ženy bál natolik, že vzal její moc a zatížil velikou křivdou, nespravedlností, která se projevuje jako agresivní stín ženy. Vystavěl mrakodrapy a technologie, se kterými hodlá expandovat do vesmíru.
Je na čase vyrovnat obě hemisféry planety a sladit to, co neladí, obrousit hrany mezi mužem a ženou, najít společný rytmus, zapojit mysl, srdce, vůli i vědomí. Dát do toho sebe sama. Otevřít se laskavé spolupráci na harmonii v duchu, duši i těle.
A to jest úkol moderního člověka.
Ivo Leinveber