Nezvyčajná modlitba

Modliť sa neznamená len opakovať naučené slová, ale dať do slov to, čo je nám (možno) bližšie, čo viac potrebujeme…

Prosba o všední den

Neprosím o zázrak, Pane, ale o sílu pro všední život.
Nauč mě umění malých kroků.

Učiň mě hledajícím a nalézajícím, učiň mě sebejistým v pravý čas.

Obdař mě jemnocitem,
abych dokázal odlišit prvořadé
od druhořadého.

Prosím o disciplínu, abych jen tak neproklouzl životem
a rozdělil si rozumně své dny, abych neprospal záblesky světla
a vrcholy a abych si aspoň tu a tam našel čas
na umělecký zážitek.

Dovol mi přesvědčit se o tom,
že snít o minulosti či budoucnosti
mi nepomůže.

Pomoz mi co nejlépe zvládnout to,
co je nejbližší, pomoz mi pokládat právě prožívanou hodinu
za nejdůležitější.

Ochraň mě před naivní vírou,
že v životě musí jít všechno hladce.

Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky,
neúspěchy a zklamání jsou přirozenou součástí života,
že díky jim rosteme a dozráváme.

Pošli mi v pravou chvíli někoho,
kdo má odvahu říci mi pravdu s láskou.

Chléb každodenní dej mi pro tělo i duši,
projev Tvé lásky, přátelské echo,
a aspoň tu a tam náznak,
že budu užitečný.

Vím, že mnoho problémů se řeší neděláním.
Dej, abych dokázal čekat.

Ať vždycky nechám Tebe i ostatní dohovořit. To nejdůležitější si člověk neříká sám,
to nejdůležitější mu bývá řečeno.

Ty víš, jak velmi potřebujeme přátelství.
Dej, abych dorostl této nejkrásnější,
nejtěžší, nejriskantnější a nejněžnější
záležitosti života.

Vnukni mi pravou chvíli a pravé místo,
kde mohu zanechat balíček dobra,
slovy či beze slov.

Chraň mě před strachem,
že bych mohl promarnit svůj život.
Nedávej mi to, co si přeji,
ale to, co potřebuji.