Nezväzujme sa vzájomne, len kráčajme vedľa seba
Když vám něco nedochází, či něco nechápete, neznamená to, že jste málo vědomí, méně inteligentní, či zcela nechápaví. Znamená to jen, že vám JASNOST vědomí zamlžuje nějaký mentální program.
Tento program na sebe stahuje veškerou energii a pozornost, tvoří blokádu, která vám nedá vydechnout, do doby, než svou pozornost obrátíte směrem k sobě. Vede vás k sobě, nutí vás a provokuje k tomu, abyste zapomněli na vnější svět i na to, co vám vnější svět kopíruje za iluze, které je třeba prohlédnout a kterým ještě věříte. Tak jako všechno, co je tu vytvořené pro naše uvědomění, nás jen obrací z vnějšího světa směrem k sobě. K poznání toho, kým opravdu jsme.
S programem není třeba dělat vůbec nic.
Jakkoli ho řešit, čistit, zbavit se ho…
Zapomeňte na něj, nebo ho jen odložte stranou, neboť on jen kryje podstatu. Něco mnohem většího, než co kopíruje. Podstata je hlouběji než veškeré mentální programy, které jsou na povrchu a zdají se tak DŮLEŽITÉ, hodné pozornosti. Je hlouběji než emoce, které se s programem pojí a chtějí uvolnit, což netrvá nijak dlouho, pokud jste jen otevřený prostor, který jim dovolí být a projevit se. Funkce toho všeho, co zakrývá hloubku končí ve chvíli, kdy jste si vědomi, že vám jen zakryly výhled – nadhled a nic víc.
Podstata je sice v hlubinách, ale je jednoduchá.
Jste to vy, bez příkras.
Tam směřuje naše pozornost.
Na to, co již je, nikoli na to, co zdánlivě není.
Na to, co nechybí, nikoli na to, co chybí.
Někdy stačí se v tom jen ukotvit, vystoupit z toho, co se na povrchu jeví jako důležité a uvědomit si, že všechno, co je skutečné a pravé se jednoduše DĚJE… A TO ÚPLNĚ SAMO OD SEBE. Je to naprosto přirozené.
Je to jasné a průzračné bez příměsí a potřeb do toho cokoli přidávat dalšího a něco na tom měnit.
Je to impulz, který přichází sám a sám se děje bez námahy. Co jde z hlavy – mysli a přes program, to jasné není a spotřebuje to spoustu energie. Je to namáhavé, jde to přes vůli a na sílu.
Proto chcete-li úlevu, zapomeňte na všechny programy typu: nejsem dost (dobrá, krásná, dokonalá, výkonná, schopná….) nic nedokážu (protože se pořád s někým venku srovnávám), měla bych být taková a maková, musím (plnit očekávání, být skvělá matka, milenka, partnerka…)
a rovnou jděte hlouběji… co kryje ten program za emoci, kterou chcete potlačit? a když jí necháte, aby jen byla a zůstanete s ní chviličku, co je za ní?
Odpověď je jednoduchá: NIC…
není tam vůbec nic 
a to je ta podstata, k níž se tolik bojíme sestupovat, neboť když nebudu nic a nikdo, nezmizím úplně?
A kdo to vlastně zmizí?
Shumavan
zdroj: Shumavan
Súvisiace články
