ŽIJETE ŽIVOT SVÝCH SNŮ NEBO ŽIVOŘÍTE?
Paní Nováková zemřela v klidu a míru. Potkalo ji to ve spaní a probudila se už nikoli ve své posteli, ale ve velikém sále plném lidí, kteří stejně jako ona byli v napjatém očekávání, co bude.
Promluvila si s tím i oním a zjistila, co a jak. Náležitě poučena se vydala směrem ke kartotéce, kde ji nejprve poslali do fronty, potom k východu a teprve napotřetí našli její údaje, vytiskli je na papír a stroze jí sdělili:
– Tady máte vytištěnou karmu, ve třetích dveřích napravo za prvním rohem vám to dají dohromady. Další!
Paní Nováková poslušně vzala svou karmu, prohlédla si ji, ničemu neporozuměla, řekla si, že úředníci jsou všude stejní a vydala se naznačeným směrem.
Vaši karmu! – ozvalo se před ní náhle břitce. Paní Nováková leknutím nadskočila.
– Ka… karmu?
– Máte snad pro mě ještě něco jiného? – zněl cynický dotaz zpoza přepážky, odkud paní Novákové někdo vytrhl papír z ruky.
– Hm, upřímně řečeno, ta vaše karma není nic moc. S tou toho teda moc nevybojujete.
– Ale já… nechci bojovat! – řekla polekaně paní Nováková.
– To říkají všichni — odbyl ji hlas za přepážkou a hned pokračoval — za tyhlety body můžete získat 138 pozemských let lidského života, 200 let ptačího nebo 300 jako strom nebo kámen. Doporučuju vám kámen, protože stromy se občas kácejí.
– Sto třicet osm… – začala paní Nováková, ale opět byla přerušena.
– Ano, sto třicet osm standardního, ničím vynikajícího života, všední zevnějšek, žádné parádičky…
– A s parádičkama?… Já se jen ptám…pro upřesnění…
– No, to si vyberte sama. Parádiček tu máme dost. Talent za 40 let života. Bohatství – tam to závisí na objemu, manželství… to vám říkám rovnou, pohřbí půlku života. Děti stojí 15 let… Chcete děti?
– Nn…ne… vlastně ano… dvě… ne, raději tři…
– Tak se snad už rozhodněte!
– Manželství, tři děti, talent, bohatství a abych cestovala po světě! – vychrlila paní Nováková jedním dechem a zimničně vzpomínala, co všechno jí ještě v tamtom životě chybělo – … a – ano, krásu!
– Hm, k čemu skromnost, že ano?! – uchechtnul se hlas za přepážkou. – – Tak si to, vážená paní Nováková, spočítáme. Manželství, to máme za 64 roky, zbude nám taky 64, tři děti po patnácti jsou za 45. Zbývá nám 19. A talent, i když zrovna ne světový, řekněme spíš regionální, bude stejně za 20. Bohatství máme taky 20 let minimálně… Měla jste svůj předchozí život žít lépe, drahá paní Nováková. Na tohle všechno vám prostě nestačí roky…
– A kdybych… – pípla nesměle paní Nováková a skousla si ret — kdybych nic z toho…
– Kdybyste jak říkáte nic z toho, pak prožijete 138 let v miniaturním bytečku pro jednoho. Pokud povedete zdravý a řádný způsob života, naberete dostatečné body pro ten další. Pak možná…
– A to se nedá nic dělat?
-Co by ne? – změknul hlas za přepážkou — můžeme vám připravit těžké dětství – to byste měla navíc 10 let. Pozdní manželství by vám nesebralo celou půlku života… A rozvod by vám ještě rozpočet vylepšil. Navíc kdyby byl manžel nějaký despota, mohli bychom dát dohromady i talent světového významu… Taky potvora tchýně kvalitně čistí karmu — ignoroval hlas za přepážkou rostoucí rozhořčení paní Novákové a pokračoval – taky bychom vám mohli zorganizovat opilého porodníka a invaliditu od dětství. To samozřejmě karmu rovněž velmi vylepší. No a pokud byste si přála…
– Nepřeju si nic takového! – pokusila se paní Nováková převzít kontrolu nad situací.
– Já… prosím dvě děti, manželství tak za 40 podle aktuálního kursu, talent stačí regionální, bohatství jen na to cestování, víc není třeba.
– A to je všechno? Trochu krásy nechcete přisypat? Zbývá vám ještě padesát let…tak ne? Dobře, takže se pustíme do kompletace… Osoba za přepážkou vytáhla půllitr a začala do něj sypat prášky všech možných barev, přičemž si bručela pod nos: «Manželství čtyřicetileté, máme… děti, dva kusy, máme, talent… talent… no, asi tolik, máme …peníze takhle… ostatní bude od manžela, taky máme … Hotovo!»
Paní Nováková si s nedůvěrou úkosem měřila půllitr naplněný barevnou krupicí, který jí podávala ruka zpoza přepážky.
– A kdybych třeba ten talent nevyužila, budu žít dýl?
– Jak budete žít, je váš problém. Objednávku jsme vám namíchali, rozřeďte to vodou a vypijte. Zboží je originálně zabaleno, výměna možná není, reklamace nepřijímáme! Když si koupíte kabát a nenosíte ho, je to vaše věc.
– A …
– Faktura by vám, to vás ujišťuju, nebyla k ničemu.
– А…
– Co máte pořád s tím «А…a»!? Osud jste si vybrala, předpoklady jsme vám namíchali a všechno ostatní je ve vašich rukou. Pítko najdete za rohem. Další!!!
Poslední, co si paní Nováková, než se narodila, stihla pomyslet, bylo toto:
– Všechno jako by s mým vědomím a souhlasem, a stejně mám pocit, že mě ošidili . I když jako poslední záblesk vědomí jí v hlavě zazářila zvědavá myšlenka, jaké jméno jí asi dají…
ZDROJ: http://www.pronaladu.cz/karma-vypraveni-o-tom-ze-nase-skutky-maji-skutecne-nejaky-dopad/
Súvisiace články
