DNES CÍTÍM, JAK PADÁM VOLNÝM PÁDEM

Do otevřeného prostoru neznáma.

Čím větší informační chaos vzniká ve vnějším světě, tím větší cítím potřebu zůstávat v tiché jednoduchosti ve svém vlastním středu.

Informace zvenčí a zdravý rozum jsou už v takovém rozporu, že člověka to čím dál více vede k tomu, čerpat z vlastního poznání sebe sama, pouze na základě prožité zkušenosti.

Čím víc člověk emočně reaguje na zprávy ze svého okolí, čím víc přebírá názory druhých a snaží se vytvářet stanoviska na základě vnějších aspektů, tím větší zmatek vzniká v jeho mysli.

Existence nás vybízí k vlastní cestě a zodpovědnosti za svůj vnitřní stav. Není důležité, co se děje venku, je důležité, co se děje v našich hlavách, srdcích, v našem vědomí.

Pokud bychom dávali průchod svým negativním emocím na základě reakcí na vnější svět, necháváme se unášet spodními proudy v domnění, že tam venku je nějaká obluda, nebezpečí, která nás může sežrat.

Tuto obludu ve skutečnosti krmí náš strach a ona se pak projevuje jako naše realita.

Nic jako objektivní realita neexistuje, všichni žijeme jen svůj příběh ve vlastní hlavě a podle toho, jak se k němu stavíme, podle toho jej dál tvarujeme.

Člověk, který je dobrosrdečný a zůstává neutrální, nenaráží na překážky a nemusí bojovat.

Ten, kdo má strach, se ve skutečnosti bojí o své tělo a ego, bojí se zániku své identity, kterou si stvořil během života, aby se cítil bezpečně.

Přichází období, kdy naše obranné mechanismy padají a bezpečná zóna, ve které jsme doposud žili, odhalila svou iluzorní podstatu.

To si však žádá oběť od nás všech- oběť v podobě vzdání se dosavadních iluzorních jistot, vlastních masek, obranných mechanismů, strachu, boje, přetvářky a falešných hodnot.

Náš vývoj pokračuje v novém světle uvědomění a my jsme ti, kdo pokládají základní kameny pro novou zemi, pro další generace, které budou žít ve vyšších úrovních vědomí ve společnosti založené na spolupráci a skutečných morálních hodnotách.