EGO pasti
Jediný způsob, jak skrze depresi projít, je pohyb.
Nejrychlejší způsob, jak uklidnit svou mysl, je rozhýbat své tělo. Čím tančím do větší hloubky, tím více energie mám, protože uvolňuji veškeré bloky, které jí brání v tom, aby proudila. Všechna nehybnost se tak jako tak přemění na negativní myšlenky. Potlačovat pohyb stojí mnohem více energie, nežli se mu odevzdat. Jeho potlačování je vyčerpávající.
Gabrielle Roth
POHYB ve mě je oheň ve mě, který dává do harmonie všechny energie živlů…
Když chci prožívat zesílenou vděčnost, radost a živoucí energii – rozhýbu tělo.
Jakmile vnímám pokles energie a únavu – rozhýbu tělo.
Inspirace proudí neustále, ale podpořena dechem, zvukem a pohybem, je ŽIVÁ, radostná a vyživující.
V pohybu se vracím k divokému dítěti v sobě, miluji skákání, běhání, zrychlený tlukot srdce – jsem plná života.
Energie ženského těla je cyklická, přesně vím, kdy jsou dny k odpočívání a lenošení, jsou to dva dny na počátku, dva dny v polovině a dva dny před koncem cyklu. Každá jsme však jedinečná, takže to můžeme pozorovat jinak. Během těchto dnů se uvolním, prospím a už cítím, že se tělo opět těší na radost, kterou přináší životní energie v pohybu.
V období prožívání starého smutku je život bez pohybu. V útlumu je životní energie zastavená a zpomalená, blíže než k životu, ke smrti. I to je přirozený životní cyklus, díky kterému vše dozraje a promění se hlubokou transformací.
Vděčná za tělo, milující tělo, a za možnost skákat, lézt, běhat, chodit, potit se, pomalu, nebo až za hranice možností….
Z lásky k tělu se hýbu.
Z lásky k jasné mysli se hýbu.
Z lásky k tělu mu dávám vše, co potřebuje, aby fungovalo, bylo zdravé a propojené s duší a životní energií.
Nepoužívám své tělo k sycení potřeb, ani emocí.
Tím, že respektuji jeho cykly, dopřávám mu spolupráci obou principů – odpočinku a aktivity – obojí v rovnováze, tak jak to potřebuji.
Nemám ani převahu ženského ani převahu mužského, vše je v souladu s tělem, tedy vím jistě, že nemohu přijímat své tělo, pokud ho nechám strádat bez pohybu, pokud ho likviduji emočním zajídáním, nebo hladověním, či ho používám jako popelnici. Není to o estetice, jak tělo vypadá ve vnější realitě, ale o životní energii, která jím proudí.
Když je energie zastavená.
A nebo když se volně pohybuje a proudí.
Když tělo tančí životem…
Když má svůj motor a oheň… a nadšení.
Shumavan
Súvisiace články
