Vaše vyšší já vás vede správným směrem, abyste mohli udělat změny, které si přejete, a mít to, co chcete. Když vyjdete ze širší perspektivy, pochopíte, že vše, co v životě právě prožíváte, vás připravuje na něco lepšího.
Je nedeľa, čas návštev, stretnutí…
Vážit si sebe znamená vědět, že si všechny své pocity v každé chvíli sami 
vybíráte. Když mluvíte s lidmi způsobem vyjadřujícím úctu k jejich hlubší bytosti, máte vždycky lepší pocit ze sebe sama. Možná jste si všimli, že když jste dali průchod své zlobě nebo ublíženosti, abyste se zbavili vnitřního napětí, bylo vám nakonec často ještě hůř. Přinejmenším ve vás zůstal pocit nedokončenosti.
Náš chrup je jako klenba. Svorníkem jsou špičáky a základními pilíři zuby moudrosti.
Špičáky rostou v době pohlavní zralosti, zuby moudrosti až tehdy, když proměna proběhne na všech úrovních.
Dolní čelist vyjadřuje vztah člověka k prostředí. Horní čelist ukazuje naše niterná přání.
Způsob a poměr skusu čelisti vyjadřuje, jak vycházíme s okolím.
Ostatní se k vám budou chovat tak, jak se chováte sami k sobě. Nečekejte, až vás lidé začnou respektovat a chovat se k vám pozitivněji. Nezačnou, dokud se tak nebudete chovat sami k sobě.
“…….Lidé mají spoustu tužeb, že ano? Chtějí tohle, chtějí tamto. Jejich touhy nikdy nekončí. Přichází jedna touha za druhou. Pokud se mysl soustředí na vnějšek, na hmotu, pokud vám mysl říká, že jste lidská stvoření, že jste pouze lidé, pak budete právě jen jimi. Musíte se dostat do okamžiku, kdy budete cítit Lásku, do momentu, kdy si budete schopní říct, že „tohle“ (materiální svět) není všechno, protože vaše další touhy nikdy nenaleznou konce. Můžete si přát hezké auto. Ve chvíli, kdy ho dostanete, touha zmizí. Pak si budete přát něco jiného, a když tu věc dostanete, přijde další touha, a tak to půjde dokola.
Vy však si nedávejte říkat „Mistře“; jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratří.
Matouš 23:8
Není těžké sehnat někoho, kdo vás bude učit mechaniku nebo přírodní vědy 
nebo češtinu, kdo vás bude učit jezdit na kole nebo pracovat s počítačem. Ale co se týče věcí, na kterých opravdu záleží, život, láska, skutečnost, Bůh, vás nikdo nic naučit nemůže. Snad vám někdo může nabídnout slova. Ale ve chvíli, kdy máte slovní model, vaše skutečnost je přefiltrována myslí někoho jiného. Pokud nějaké modely přijmete, uvězní vás. Začnete chřadnout, a až budete z tohoto světa odcházet, nebudete vědět, co to znamená vidět sám za sebe, učit se.
Jste dnes šťastní? Nebo smutní? Na chvíli si vzpomeňte, jak jste vnímali sami sebe těsně po probuzení. Vraťte se v čase zpět a uvědomte si, jak jste se cítili, a pak si projděte celý den. Vzpomeňte si na některé své emoce, uvědomte si, s kým jste dnes byli a jak se měnila vaše emocionální energie. Ovlivnili vás nějak lidé, s nimiž jste se sešli nebo na něž jste mysleli?
Ku komu patríte? K tým, čo hovoria fuuuuj (ako ja) …. alebo k závislákom?
…čo Vy na to?