„Na cestách života potkáváme
stále znovu sami sebe v tisíceru převlecích“.
C.G.Jung
Milí přátelé, z pestré mozaiky dnů dnes vybírám ty, které po sečtení vyzařují energii čísla 2.
Pojďme se společně ponořit do oceánu citů, které jsou dvojkám vlastní…
„Žádný člověk se nepodobá druhému, žádná tvář není stejná jako jiné, žádný otisk prstu se neopakuje. Milion tváří Boha se zrcadlí v milionu lidských obličejů. Jak mnohotvárné jsou vnější formy projevu, tak mnohostranné a neopakovatelné jsou i charaktery lidí.
Ale všechny usilují o dokonalost.
V každém dřímá obraz Nejvyššího v jeho nejčistší a nejpůvodnější podobě.
Kletba i požehnání provázejí člověka na jeho cestě k dosažení tohoto ideálního obrazu. Hluboko v duši dřímá vědomí toho nejušlechtilejšího, nejkrásnějšího a nejdokonalejšího. Ale nezapomínejme, že hmota se může stát dokonalou jen tehdy, když bude dokonalá Duše, jež ji oživuje, neboť podle žádostí duše se formuje to, co je viditelné a hmatatelné. Tak vypráví každá forma příběh svého vzniku, svého úsilí na cestě k prapůvodnímu obrazu.
Ukaž mi tvář, ukaž mi své tělo a já budu vědět, odkud pocházíš a kam chceš jít. I když se ukryješ do mnoha převleků, já tě přece poznám,neboť pravdu nelze zamaskovat.
Od otevření našich očí když se probudíme, až do doby kdy je zase zavřeme, nám myšlenky v hlavě víří jako o závod. Už jsme si toho i vědomě přestali všímat a podřídili jsme se tomuto proudu. Ať jsou to věci pracovní, starosti, zážitky, emoce … mele se to v nás jako v pračce.
Neviem, ako môžem byť slobodný teraz. Momentálne som so svojím životom veľmi nespokojný. Je to fakt a ak by som sa snažil sám seba presvedčiť o tom, že všetko je dobré, keď to tak rozhodne nie je, len by som si niečo nahováral. Pre mňa je teraz prítomný okamih veľmi zlý, vôbec nie je oslobodzujúci. Jediné, čo ma drží nad vodou, je nádej alebo možnosť, že. sa to v budúcnosti zlepší.
Vaše tělo potřebuje vaše buňky. A buňky potřebují vaši podporu. Především tu mentální. Posílejte jim dostatek lásky, aby měly vůli žít. Posílíte tak svůj obranný systém organismu.
Zákon osudu neboli zákon příčiny a důsledku zní: „Každý dostane to, co zapříčinil. Nic míň, nic víc a nic jiného.“