Proč se nemáme zlobit na rodiče

Ať už je to spravedlivé nebo ne, lidé, kteří nemají dobré vztahy s rodiči, nebývají bez problémů ani ve svém vlastním dospělém životě. Nepřítomnost přijatelného modelu chování, vnitřní konflikty, nízká sebedůvěra, závislost na tom, co si myslí ostatní, to ještě ani zdaleka není všechna nálož „ublíženého dítěte“. A dokud se nezbaví své ublíženosti a nepřestane věčně někomu něco dokazovat, jeho životní nezdary se budou jenom opakovat.

 

Vymlouvat se na prožité utrpení jen umocňuje utrpení současné

 

Aby člověk mohl to, že se nyní necítí dobře, zdůvodňovat něčím ze vzdálené minulosti (například z dětství), musí onu nepříjemnou vzpomínku udržovat při životě, a tím v sobě aktivuje její vibrace. Bez ohledu na to, zda se nepříjemná situace týká rodiče, sourozence, spolužáka, který vás šikanoval, nebo špatného učitele, neustálé přemýšlení nad ní způsobuje problém i po mnoha letech.

LÁSKA K RODIČOM

zdroj: Sergej Nikolajevič Lazarev

LÁSKA K RODIČOM.

AKO SA CHOVAŤ K „ZLÝM“ RODIČOM.
„….Ak je pre mňa môj rodič tvrdý, krutý, čiže ma nikdy neľúbil, tak ani u mňa nikdy nebude lásky k blížnemu….“ Dievča si myslí, že ho rodičia nikdy nemilovali. Nemôže milovať muža, pretože sa stále vracia v podvedomí ku skúsenosti rodičov, prenáša to do vzťahu k mužovi a nič sa jej vo vzťahu nedarí. Pozrite sa na svoje vnímanie rodičov.