Žárlivost je jedním z nejnepříjemnějších pocitů, jaké můžeme mít, protože své štěstí dáváme do přímé souvislosti s chováním někoho jiného – a to nám dozajista působí bolest. Jedná se o kombinaci závislosti (strádání) s pocitem strachu ze ztráty, s pocitem, že jsme zranění, odmítaní, ubozí, bezcenní, a rovněž se vztekem. To stačí, abychom se nechali vehnat do stavu nezávislosti, protože to velice bolí.
Další tři dohody se rodí z první dohody. Druhá zní: neberte si nic osobně. Ať se děje kolem nás cokoliv, neberme si to osobně. Když použijeme předchozí příklad, potkám-li vás na ulici a řeknu: ,Hej, ty seš ale blbej,“ aniž bych vás znal, není to o vás, je to o mně. Jestliže si to vezmete osobně, pak snadno uvěříte, že jste blbec. Možná si pro sebe pomyslíte: „Jak to ví? Je snad jasnovidec, nebo to může vidět každej, jakej jsem blbec?“ Bereme to osobně, protože souhlasíme s čímko¬liv, co se řekne. Jakmile souhlasíme, prostupuje nás jed, a jsme v pasti snu pekla.
Moudré rady Louse Hayové o tom, JAK mít rádi sami sebe.
Je těžké odpustit, když posloucháme rady svého ega, které nám namlouvá, že jednáme správně, pokud trestáme osobu, což nás zranila, a odpíráme její lásku. Je těžké odpustit, protože naše ego je tvrdohlavé, stále se nás pokouší přesvědčit, že je lepší a bezpečnější nenávidět, jak milovat.
Začal nám apríl, zelený mesiac s púpavami a prebúdzajúcou sa prírodou. Na túto tému Vám ponúkame článok od Lucky. Nemali by sme brať za samozrejmé to, čo máme…
V situaci, kdy je ve vztahu narušena vzájemná důvěra, se často ptáme, proč zneužitý nebo podvedený partner delší dobu snáší neštěstí a útrapy, místo aby ihned jednal a usiloval o změnu.
Jaro je vždy obdobím jarní očisty. Možná budete překvapeni, ale očista není jen o našem fyzickém těle. Jarní období, které se vyznačuje nárůstem energií nejen v přírodě ale ve všem živém, kdy končí období „vegetačního klidu“ (nebo zimního klidu, jestliže chcete) i pro nás lidi a náš organismus, je opravdu příhodným okamžikem si nastavit a zavést do životní praxe správné návyky, lepší pohledy na věci a mnohdy i celkovou změnu našeho životního stylu.
Znamená to se ráno probudit a nemyslet na to, že je snad někdo na světě šťastnější, pohlednější, chytřejší, moudřejší nebo lepší.
Znamená to pohlédnout do zrcadla a nechtít se od odrazu co nejrychleji odvrátit. Důvěřovat tomu, co vidím. Kosmetika ani nálada v tom nehrají žádnou roli.
Zkrátka důvěřuju tomu, co září a plápolá v mém srdci.