autor:
NEZASLOUŽÍM SI NIC DOBRÉHO. NEZASLOUŽÍM SI LÁSKU. NEZASLOUŽÍM SI SPOKOJENOST a ZDRAVÍ. NEZASLOUŽÍM SI PROSTOR PRO SEBE. STÁLE MUSÍM NĚKOMU POMÁHAT. STÁLE MUSÍM BÝT AKTIVNÍ. Je vám to povědomé?
Bez ohledu na naše přání nám život občas diktuje své zákony a pravidla. Každý člověk má právo se rozhodnout, zda je přijme, nebo ne. Platí ovšem, že neznalost nezbavuje zodpovědnosti. A tak každý člověk sám zodpovídá za své činy a svá rozhodnutí.
Louise L. Hay
Všechny tzv. NEMOCI si v těle vytváříme sami. Tělo, stejně jako všechno ostatní, zrcadlí naše myšlenky a přesvědčení. Neustále k nám promlouvá, musíme si však udělat čas a naslouchat mu. Každá buňka v těle reaguje na každou myšlenku, která nám proběhne hlavou, a na každé slovo, které vyslovíme.
Duševní bolest je na naší životní cestě jedním z nejjistějších příznaků toho, že jsme se nevydali správným směrem. Pocit stesku a podivná neklidná předtucha ukazují, že se člověk vydal proti své vlastní přirozenosti, proti svým nejvyšším zásadám a skutečným hodnotám.
“Tělo si všechno pamatuje“ – tak zní jeden ze zákonů psychosomaticky orientované psychoterapie. Tělo uchovává veškeré vzpomínky a emoce, které jsme prožívali.
Do téhle pasti nesmíte spadnout.
Starost, podpora, přání toho nejlepšího svým blízkým – je na tom snad něco špatného? Je snad špatné milovat, být někomu oporou, směrovat ho, starat se o něj, zneklidňovat se pro něj a myslet na něho? Je na tom snad něco špatného?!?
autor: Miroslav Detko
Skús dnes odpustiť…
Všetkým tým, ktorí sklamali, podviedli, ublížili, zachovali sa tým najhorším spôsobom, aký si vieš či nevieš predstaviť…
Všetkým tým, na ktorých nedokážeš myslieť v dobrom.
Tým, ktorí zranili tvoju bytosť tak veľmi krutým spôsobom, že každá myšlienka na nich v tebe vyvoláva nevoľnosť, oheň, bolesť tak prudkú, že sa ti horké slzy tisnú do očí a srdce ti trhá ako mraky…