Limbický otisk v partnerství aneb kdo v nás skutečně rozhoduje o tom do koho se zamilujeme
Výborný článok:
Limbický otisk v partnerství aneb kdo v nás skutečně rozhoduje o tom do koho se zamilujeme
V našom živote sú možno veci, ktoré robíme, hoci nám neprinášajú žiaden prospech. Tie nás oberajú o šťastie a brzdia nás. Zbavte sa ich. Tu je zopár nápadov.
ZÁVIST, NENÁVIST, KŘIVDA, ZLOBA, LÍTOST, STRACH, TRÁPENÍ SE PRO JINÉ… Jakmile některý z těchto pocitů lidé “pustí do svého nitra”, tak za všechny následky nesou sami zodpovědnost.Už Sokrates říkal, že tělo je jen obalem duše. Jakmile onemocní duše, onemocní i tělo. Všechny z tisíce diagnóz, které známe, vznikají, když se poškodí lidská duše …
Jana Czerneková
Dnes jsem se probudila po bujaré noci s obrovskou kocovinou. Skuhrala jsem, naříkala a strašně jsem si přála, aby mi bylo konečně dobře. Co bych za to dala.. To mě donutilo zapřemýšlet nad tím, jak bereme spoustu věcí jako naprostou samozřejmost. Třeba takový stav, kdy je nám dobře a nic nás nebolí. To je přece přirozené a samozřejmé. Ale běda, jestli se ten stav změní! Začneme ho postrádat a uvědomovat si, že nebýt ho, život by byl sakra těžký. Když se nám udělá konečně dobře, jsme moc vděční a pociťujeme úlevu. Ale vděční jsme jen chvíli. Pak to přestaneme vnímat a opět se to stává samozřejmostí. A já se ptám: „Proč nebýt za to, že je nám dobře, nic nás nebolí a jsme zdraví, vděčný pořád?“
Ondra Mergl
Chcete se z nečekaných ran osudu vzpamatovat rychleji a lépe? Zde najdete krátký seznam těch nejlepších rad, jak se dostat zpátky na nohy.
zdroj: Karma a osud
Otázka:
Píšu z beznaděje a povědomí o jakémsi konci života… Nemám již žádnou sílu dál trpět ani nemám dost odvahy zemřít. A to jsem měl velké schopnosti, ale celý život se rozpadl jako led pod ranou obřího kladiva.
Už jsem prošel fází optimismu, nadšení, víry v dobro, boje, odporu, úsilí, proseb, stížností, modliteb o pomoc, afirmací, meditací a jiných nesmyslů, které důrazně doporučují „rádoby“ chytrolíny a jiné komerční guru. Nejhlubší zklamání a uvědomění si přítomnosti v životě chronického klamání, strach z toho, že budu ponižován, mě opět přivedlo k úplnému konci.
zdroj: Sergej Nikolajevič Lazarev