Ať už je to spravedlivé nebo ne, lidé, kteří nemají dobré vztahy s rodiči, nebývají bez problémů ani ve svém vlastním dospělém životě. Nepřítomnost přijatelného modelu chování, vnitřní konflikty, nízká sebedůvěra, závislost na tom, co si myslí ostatní, to ještě ani zdaleka není všechna nálož „ublíženého dítěte“. A dokud se nezbaví své ublíženosti a nepřestane věčně někomu něco dokazovat, jeho životní nezdary se budou jenom opakovat.
Mnozí rodiče vzdychají: „Já jsem dobrý spořádaný člověk, ale nijak nemohu pochopit, jak to, že mám takové dítě! Nikdy nemarním čas naprázdno, pořád něco dělám. Chci, aby byl pořádný, a on vůbec není rozmazlený, ale zkazili ho kamarádi a škola, to vím určitě.“
Aby člověk mohl to, že se nyní necítí dobře, zdůvodňovat něčím ze vzdálené minulosti (například z dětství), musí onu nepříjemnou vzpomínku udržovat při životě, a tím v sobě aktivuje její vibrace. Bez ohledu na to, zda se nepříjemná situace týká rodiče, sourozence, spolužáka, který vás šikanoval, nebo špatného učitele, neustálé přemýšlení nad ní způsobuje problém i po mnoha letech.
zdroj: Sergej Nikolajevič Lazarev
AKO SA CHOVAŤ K „ZLÝM“ RODIČOM.
„….Ak je pre mňa môj rodič tvrdý, krutý, čiže ma nikdy neľúbil, tak ani u mňa nikdy nebude lásky k blížnemu….“ Dievča si myslí, že ho rodičia nikdy nemilovali. Nemôže milovať muža, pretože sa stále vracia v podvedomí ku skúsenosti rodičov, prenáša to do vzťahu k mužovi a nič sa jej vo vzťahu nedarí. Pozrite sa na svoje vnímanie rodičov.
To krátké slovo – „ne“ – nám přináší mnoho užitku. Zbavuje nás například nutnosti půjčovat peníze, když sami máme co dělat, abychom vyšli do výplaty. Nemusíme chodit na kávu k sousedce známé celému domu jako drbna, nebo v pět ráno na nádraží vítat bratrance. Existují však lidé, kteří nedovedou odmítnout prakticky nikoho. Utrácejí život plněním cizích přání. Výplatu rozpůjčují, hlídají cizí děti a chodí na večírky, na které nemají peníze ani náladu. Proč je tak těžké říkat „ne“?
Stále více a více lidí propadá mediální představě o ideální kráse. Ženy i muži se tak snaží přizpůsobit se těmto ideálům cvičením a dietami. Většina pak skončí tak, že trpí poruchami s přijímáním potravy a nebo nadměrně cvičí, jen aby vypadali jako Ken a Barbie. Jenže základní věc je ta, že každý jsme jiný. Tohle byste si měli lépe uvědomit, než propadnout lžím, kterými nás média krmí. Vy nejste za žádných okolností povinni se přizpůsobovat jejich standardům. Měli byste se naučit milovat svoje tělo takové, jaké je. Pokud se snažíte to uskutečnit, tady je sedm způsobů jak milovat a ctít svoje tělo.
zdroj: Sergej Nikolajevič Lazarev
Človek si už dávno zvykol zabíjať svoju intuíciu takými pojmami ako „je potrebné“, „je užitočné“. Nemá duša prestane signalizovať nebezpečenstvo. Zdá sa, že človek žije rovnako ako predtým: je, pracuje, má sex…. Ale nie v takom množstve, nie v tom čase a nie správnym spôsobom. V dôsledku toho sa odkiaľsi objavia problémy a nešťastia, potom – choroby. Stáva sa to aj naopak. A potom človek umrie.
Toto sa nazýva – TRIUMF VEDOMIA NAD DUŠOU.
zdroj: Sergej Lazarev – Diagnostika Karmy
zdroj: Sergej Lazarev – Diagnostika Karmy