Podvědomí věří tomu, co říkáte

Většina lidí prostě nestojí o to, poslouchat dobré zprávy. Mají raději ty špatné, protože jim poskytují důvod ke stížnostem na život. Mnozí mají ve výzbroji celý arzenál příběhů se špatným koncem, které by nás měly přesvědčit o tom, že světu vládne zlo. Po jistou dobu kdesi působila rozhlasová stanice, která zásadně vysílala pouze dobré zprávy. Ovšem zkrachovala.

 

Neexistuje zdravá duše a nemocné tělo, tak jako neexistuje nemocná duše a zdravé tělo

ZÁVIST, NENÁVIST, KŘIVDA, ZLOBA, LÍTOST, STRACH, TRÁPENÍ SE PRO JINÉ… Jakmile některý z těchto pocitů lidé “pustí do svého nitra”, tak za všechny následky nesou sami zodpovědnost.Už Sokrates říkal, že tělo je jen obalem duše. Jakmile onemocní duše, onemocní i tělo. Všechny z tisíce diagnóz, které známe, vznikají, když se poškodí lidská duše …

Jste vděční za to, co v životě máte?

Jana Czerneková

Dnes jsem se probudila po bujaré noci s obrovskou kocovinou. Skuhrala jsem, naříkala a strašně jsem si přála, aby mi bylo konečně dobře. Co bych za to dala.. To mě donutilo zapřemýšlet nad tím, jak bereme spoustu věcí jako naprostou samozřejmost. Třeba takový stav, kdy je nám dobře a nic nás nebolí. To je přece přirozené a samozřejmé. Ale běda, jestli se ten stav změní! Začneme ho postrádat a uvědomovat si, že nebýt ho, život by byl sakra těžký. Když se nám udělá konečně dobře, jsme moc vděční a pociťujeme úlevu. Ale vděční jsme jen chvíli. Pak to přestaneme vnímat a opět se to stává samozřejmostí. A já se ptám: „Proč nebýt za to, že je nám dobře, nic nás nebolí a jsme zdraví, vděčný pořád?“

BEZNADĚJ V ŽIVOTĚ

zdroj:  Karma a osud

Otázka:

Píšu z beznaděje a povědomí o jakémsi konci života… Nemám již žádnou sílu dál trpět ani nemám dost odvahy zemřít. A to jsem měl velké schopnosti, ale celý život se rozpadl jako led pod ranou obřího kladiva.
Už jsem prošel fází optimismu, nadšení, víry v dobro, boje, odporu, úsilí, proseb, stížností, modliteb o pomoc, afirmací, meditací a jiných nesmyslů, které důrazně doporučují „rádoby“ chytrolíny a jiné komerční guru. Nejhlubší zklamání a uvědomění si přítomnosti v životě chronického klamání, strach z toho, že budu ponižován, mě opět přivedlo k úplnému konci.