Špatně, špatně … a pravda

Jennifer Hoffman

Nedávno jsem vedla poměrně vzrušenou debatu s přítelkyní, která se mě pokoušela přesvědčit, že se ohledně čehosi pletu. Byla dost podrážděná, že s ní nesouhlasím, protože – co se mě týkalo – jsem se nemýlila. Já jsem se nesnažila ji přesvědčovat o tom, že mám pravdu, tolik, jako ona přesvědčovala mne. Nešlo o to, zda je něco správně či špatně, šlo o ,,pravdu“. Kdykoliv se v určité situaci vyskytne nějaké ,,správně“ nebo ,,špatně“, jde ve skutečnosti o pravdu a o to, čí pravda je ta pravá.

Odpovědnost je v našich rukách

Postarejte se o mě, milujte mě, uzdravte mě… To je dnešní svět
Není Vám to povědomé ? Naprosto drtivá většina lidí je takto nastavena. A společnost nás v tomto neochvějně vede. Společnost nás učí, že na všechno máme své lidi. No nakonec proč ne. Nemůžeme přeci znát a umět všechno. Na tom by nebylo nic špatného. Ale přece jen je na tom hodně zlého. Je to tak zažité do podvědomí, že už ani my sami nejsme odpovědní sami za sebe. Jak to myslím ?