4 KVALITY SKUTEČNÉHO MUŽE

Muži to v současné feministické době nemají vůbec jednoduché a mnohým z nich se špatně hledá podstata jejich mužské síly, neboť my, silné a soběstačné ženy, jsme přebraly mnohé z jejich úloh a umíme si s valnou většinou věcí poradit samy, namísto toho, abychom vstoupily více do sebe, rozvíjely svou ženskost a učily se být klidným moudrým proudem.

Zbavte se pocitů viny a starostí

Dvě emoce, které jsou společné velké většině pozemských andělů, jsou vina a starosti, na které se v této části zaměříme:

VINA

Vina se objevuje z mnoha důvodů:

  • Zavazujete se k činům, které nejsou v souladu s vašimi přesvědčeními a morálními zásadami.
  • Věříte tomu, že neděláte dost nebo že jste ještě neudělali dost.
  • Věříte, že byste měli všechny činit šťastnými. Když je někdo nešťastný, obviňujete za to sebe. Pozemští andělé cítí rodičovskou vinu vůči čemukoli, co vyžaduje na této planetě péči – včetně lidí, zvířat, rostlin, vodních těles a tak dále.
  • Věříte, že jste milováni za to, co děláte, namísto toho, kdo jste. A tak, dokud neděláte dost nebo správnou věc, cítíte se nehodni lásky.

 

JAK VĚŘIT V BOHA I SEBE SAMÉHO

Bůh existuje pro toho, kdo v něj věří.“ (Albert Einstein)
Oko, kterým vidím Boha, je totéž oko, kterým Bůh vidí mne.“ (Eckhart Tolle)

My všichni jsme pokojní bojovníci v tréninku. Pro život na Zemi není nezbytnou podmínkou dokonalost. Zatímco žijeme, v jednom kuse děláme chyby a učíme se z nich. Nejsme zrození k tomu, abychom byli ideální, ale abychom byli skuteční- ne proto, abychom se stali někým jiným, ale abychom se stali sami sebou.

Nepotřebuješ důvěru, nepotřebuješ hojnost, nepořebuješ víru!

PAMATUJ!

Nemusíš se učit důvěře. Nemusíš se učit důvěřovat. Ty už umíš důvěřovat dokonale. 100% tvého času důvěřuješ. Vždy, všude, za každých okolností důvěřuješ, že něco je pravda. Tvým problémem není, že by ses měl naučit důvěřovat. Problém je čemu důvěřuješ, čemu věříš. V tom je rozdíl.

 

PRAVDA O POSLÁNÍ, ÚKOLECH A SMYSLU ŽIVOTA NA ZEMI

Mnohé z vás asi tímto článkem zklamu, protože mnozí z vás by rádi znali odpověď na tyto otázky. Byť vám odpověď dám, tak mnohé z vás neuspokojí, protože si přeje znát něco výjimečného, jedinečného, čím byste se mohli odlišovat od ostatních. Mnozí nechcete vidět to, co máte přímo před očima…. Je vám to málo a přitom je to tak MOC.

Jsme úspěšní, i když jsme „nic“ nedokázali…

Je to jen patologický úhel pohledu. Naše společnost nám do našeho životního programu vkládá jednu velice nepříjemnou věc. Už od malinka nás programuje k tomu, abychom byli úspěšní. Už když vyrůstáme, chtějí maminky, aby jejich malé děti byli nějak neobyčejné. „Ten náš už v 9 měsících chodí“ se rádi chlubí a myslí si, že je zrovna jejich dítě výjimečné a ne jen tím. Ve školách se žáci hodnotí takzvaným průměrem, kdo má průměr horší, je prostě horší žák. V zaměstnání pokud ničeho nedosáhnete a nevyděláváte lepší peníze, nic neznamenáte.

Postarejte se o mě, milujte mě, uzdravte mě…

 To je dnešní svět
Není Vám to povědomé ? Naprosto drtivá většina lidí je takto nastavena. A společnost nás v tomto neochvějně vede. Společnost nás učí, že na všechno máme své lidi. No nakonec proč ne. Nemůžeme přeci znát a umět všechno. Na tom by nebylo nic špatného. Ale přece jen je na tom hodně zlého. Je to tak zažité do podvědomí, že už ani my sami nejsme odpovědní sami za sebe. Jak to myslím ?