Poselství andělů o našem strachu z reakcí druhých

„Přestože jste hodní a citliví lidští andělé, kteří si pro všechny přejí jen to nejlepší, ne vždy konáte dobro, když druhým na všechno přikyvujete a když přistupujete na jejich hry, které přitom vycházejí z jejich ega. Mohou být přesvědčeni, že když uděláte to, co od vás chtějí, pomůže jim to ke štěstí. To ale nemusí být vždy pravda.I vy jste se již určitě naučili, že ne všechno, co si přejete, je pro vás vždy dobré.

Proč neumíme říkat „ne“

To krátké slovo – „ne“ – nám přináší mnoho užitku. Zbavuje nás například nutnosti půjčovat peníze, když sami máme co dělat, abychom vyšli do výplaty. Nemusíme chodit na kávu k sousedce známé celému domu jako drbna, nebo v pět ráno na nádraží vítat bratrance. Existují však lidé, kteří nedovedou odmítnout prakticky nikoho. Utrácejí život plněním cizích přání. Výplatu rozpůjčují, hlídají cizí děti a chodí na večírky, na které nemají peníze ani náladu. Proč je tak těžké říkat „ne“?

 

Jak „vidět“ Boha v „druhých“?

  Jiří Krutina
Často můžeme slyšet nabádání duchovních učitelů, abychom viděli, či přesněji bychom snad měli říci, nazírali Boha v druhých, neboli, jak se říká, uvědomovali si Boha „všude“ a ve „všem“. Již samo toto nabádání v sobě obsahuje skryté nesprávné pochopení spočívající v tom, že existují „druzí“, oddělení od nás samých. Ve skutečnosti si musíme uvědomovat Boha v Sobě – pak si jej uvědomujeme současně i všude a ve všem.