Liečba poranení z minulosti – komunikácia s vnútorným dieťaťom

 

Zistila som, ako práca s vnútorným dieťaťom pomáha liečiť hlboké poranenia z minulosti. Len zriedkakedy si uvedomujeme, aké pocity strachu prežíva naše vnútorné dieťa. V prípade, že ste sa vo svojom detstve stretali deň čo deň so strachom, potom ešte aj teraz nesiete v sebe jeho trvalé stopy, ba je veľmi pravdepodobné, že v psychickej rovine stále upevňujete vo svojom vnútornom dieťati strach. Vaše vnútorné dieťa nemá kam utiecť. Musíte prekonať obmedzenia svojich rodičov. Potrebujete nadviazať spojenie so zabudnutým dieťaťom vo vašom vnútri. Ono predsa potrebuje vedieť, že sa oň postaráte. Na chvíľu sa zastavte a povedzte mu, že sa mu budete venovať: „Postarám sa o teba. Mám ťa rád. Skutočne ťa mám rád.” Je pravdepodobné, že to častejšie hovoríte s veľkým človekom vo vás, so svojím vnútorným dospelým. Začnite sa takto zhovárať aj so svojím vnútorným dieťaťom.

Cesta kupředu není činnost, ale klid mysli

Další z omylů této doby. Už od malička nás ve škole učí, že se musíme neustále učit. Že musíme jít neustále kupředu. Ano to je v pořádku. Nových a nových informací je kolem nás opravdu dost a učíme se každý den. Některé věci přijmeme za vlastní, protože nám přijdou dobré, některé odmítneme. Každý z nás máme informací tolik, že kdybychom v tuto chvíli přestali informace přijímat, můžeme je zpracovávat do konce života. A možná i život další.

Zdraví jako lék

Jolana Dominguez

 Zvykli jsme si často mluvit o svých neduzích, o nemocech a všem co s nimi souvisí. Už od malička jsme udržovaní ve strachu z nemoci, která nemá nic jiného na práci, než na nás číhat na každém kroku, aby udeřila, když nebudeme dostatečně pozorní a nebudeme mít všechna očkování. Bojíme se stát v tramvaji vedle člověka, který kašle nebo kýchá, abychom se nenakazili. „Dej pozor, abys něco nechytla“ nebo „raději k ní nepůjdu, ještě bych to od ní chytla“ a podobné hlášky zná asi každý z nás.