Další z omylů této doby. Už od malička nás ve škole učí, že se musíme neustále učit. Že musíme jít neustále kupředu. Ano to je v pořádku. Nových a nových informací je kolem nás opravdu dost a učíme se každý den. Některé věci přijmeme za vlastní, protože nám přijdou dobré, některé odmítneme. Každý z nás máme informací tolik, že kdybychom v tuto chvíli přestali informace přijímat, můžeme je zpracovávat do konce života. A možná i život další.
Velmi jednoduchý dotaz, který mě však překvapil svou obšírností – jakmile jsem se dala do rozepisování zjistila jsem že je toho fakt dost, tak jsem to pojala od základů a pokusila se vypsat to celé jak nejlépe umím..
Zkuste na čas nechat věci, ať se stanou.
Nemluvte Vesmíru do jeho práce a odolejte pokušení o něco se snažit a
vyvíjet tlak.
Vyberte si oblast života, kde se vám „nedaří“ a zkuste k ní přistoupit
jinak.
Přijměte to, co je tak, jak to je.
Jolana Dominguez
Zvykli jsme si často mluvit o svých neduzích, o nemocech a všem co s nimi souvisí. Už od malička jsme udržovaní ve strachu z nemoci, která nemá nic jiného na práci, než na nás číhat na každém kroku, aby udeřila, když nebudeme dostatečně pozorní a nebudeme mít všechna očkování. Bojíme se stát v tramvaji vedle člověka, který kašle nebo kýchá, abychom se nenakazili. „Dej pozor, abys něco nechytla“ nebo „raději k ní nepůjdu, ještě bych to od ní chytla“ a podobné hlášky zná asi každý z nás.
Zkuste na čas nechat věci, ať se stanou.
Nemluvte Vesmíru do jeho práce a odolejte pokušení o něco se snažit a vyvíjet tlak.
Vyberte si oblast života, kde se vám „nedaří“ a zkuste k ní přistoupit jinak.
Přijměte to, co je tak, jak to je.
Veľmi dobre napísané 🙂
Vnitřní stabilita znamená nalezení svého středu a udržení se v něm.
Znamená to hledat odpovědi na své otázky ve svém srdci a ne v rozumu.
V srdci je ten soulad s univerzálními zákony, podle kterých všichni fungujeme. A proto jsme ve svém srdci doma.