Kdy už se pustit a odejít?

Každý z nás už zažil chvíle, kdy si nebyl jistý, jaký krok by měl dále učinit – a zda by vůbec nějaký měl dělat. 
„Mám v tomto vztahu zůstat a nebo mám odejít? Mám si udržet tuto práci, a nebo se podívat po jiné? Jsem šťastný v tomto městě a nebo bych se měl odstěhovat jinam?“
I když se můžete cítit velmi zmateni při takovém rozhodování, existují snadno rozpoznatelné varovné známky, které vám řeknou, kdy už je čas jít.

Nejdůležitější vztah ze všech

Nejtrvalejším vztahem, který kdy budu mít, je vztah ke mně samotnému. Všechny ostatní vztahy přicházejí a odcházejí. I manželství trvající „dokud nás smrt nerozdělí“ jednoho dne končí. Jediný člověk, se kterým jsem navždy, jsem já sám. Můj vztah k sobě samému je věčný. Tak jaký je? Budím se ráno rád, že se tu nacházím? Jsem člověk, v jehož společnosti jsem rád? Mám rád své vlastní myšlenky? Směji se se sebou? Miluji své tělo? Jsem spokojen s tím, že jsem se sebou?

K zamyšlení…

 

Je téměř nemožné vyrovnat všechnu špatnou karmu, které jste se dopustili, protože to je nad vaše síly. Miliony životů jste se dopouštěli nejrůznějších věcí a skoro vše, co jste udělali, bylo špatné, bylo nutně špatné, protože jste to učinil v nevědomí. jak můžete v nevědomí udělat něco dobrého? Učinili jste miliony věcí, ale všechny špatně.

Také nalézáte štěstí ve svém neštěstí?

Krásne napísané.. buď berieme problémy ako výzvy, alebo sa nimi necháme zložiť na lopatky. Voľba je na nás. Ak pochopíme, že nedostaneme nič, čo nezvládneme, a to, čo sa nám deje sú to len následky predošlých činov, vezmeme všetko do vlastných rúk, prestaneme sa vyhovárať a budeme konať. Sťažovanie, nadávanie, obviňovanie je len zbytočná strata času a energie 😉