Posledné mesiace sú veľkou záťažou na psychiku, ale aj na naše fyzické telá. Množstvo neprestajne sa meniacich energií, ktoré prichádzajú vnímajú už aj tí menej citliví. Píšeme o tom neprestajne. Rada by som zhrnula na vlastných zážitkoch/postrehoch, čo sa deje, možno to pomôže aj Vám v pochopení vnútorných a aj vonkajších „tlakov“.
Žijeme život hodný žitia? Čo povieme „hore“, až raz bude treba odpovedať na otázku- ako sme žili?
Hledáme lásku, zatímco láska je všude kolem nás. Láska je všude, ale my ji nevidíme. Naše citové tělo není na lásku naladěno.
Utrpení má mnoho podob. Naše připoutanost k vnějším věcem je neomezená. Uvádím tu sedm nejobvyklejších druhů připoutanosti a důvodů, proč můžete jít cestou utrpení.
Abyste si vytvořili něco nového, nebo abyste dál dostávali to, co už dostáváte, vezměte papír a tužku a pište Vesmíru své „Děkuji ti“.
Když se chcete zbavit nepříjemných pocitů, jste-li vyčerpaní, unavení, kvůli někomu smutní nebo zklamaní, můžete rychle změnit svou energii a dostat se z tohoto prostoru, když se začnete dívat na vše dobré, co máte, a budete děkovat – děkuji ti mé já, děkuji ti Vesmíre.
Usměrňování či kritika jsou celkem běžnou součástí dětství a dospívání. Mnoho lidí však během tohoto křehkého období zažije také citové odmítání, chlad a lhostejnost, v některých případech dokonce otevřenou nenávist.
Veľmi pravdivé! Prišlo mi mailom 🙂