Výborný článok pre všetkých rodičov :
Chcete-li prohlédnout za iluze, přestaňte cokoli odsuzovat.
Odsuzování vám brání vidět věci takové, jaké jsou. Naučte se pozorovat bez porovnávání, projektování svých myšlenek na druhé lidi, hodnocení a vymýšlení si různých vysvětlení toho, co se děje.
…. závisť, nenávisť, krivda, zloba, ľútosť, strach alebo trápenie sa za iných.
Ak niektorý z týchto pocitov ľudia „pustia do svojho vnútra“, tak za všetky následky nesú sami zodpovednosť. Už Sokrates povedal, že telo je iba obalom duše. Ak ochorie duša, ochorie aj telo. Všetkých tisíc diagnóz ktoré poznáme sú tie, ktoré vznikajú, keď sa nabúra ľudská duša.
Čo je to duša? Ako s ňou spolupracujeme? Ak ju nechápeme tak, že s ňou môžeme spolupracovať, tak sa ďalej ani nedostaneme.
Láska není připoutání. Láska nezná žádné připoutání a to, co zná připoutání, není láska. Je to vlastnictví, navláda, lpění, strach a chamtivost – může to být tisíc a jedna věc, ale není to láska. Za lásku jsou vydávány jiné věci, za označením láska se skrývají jiné věci, které lze nalézt v nádobě, na níž je přilepena nálepka LÁSKA. Uvnitř naleznete mnoho věcí, ale láska tam vůbec není.
Zkuste po dobu čtyřiadvaceti hodin přijímat všechno tak, jak to přijde. Když vás někdo urazí nebo vám ukřivdí, vezměte to, jak to je, nereagujte, jen pozorujte, co se děje. Pocítíte náhlý příliv energie, jaký jste nikdy dříve nepoznali.
Od otevření našich očí když se probudíme, až do doby kdy je zase zavřeme, nám myšlenky v hlavě víří jako o závod. Už jsme si toho i vědomě přestali všímat a podřídili jsme se tomuto proudu. Ať jsou to věci pracovní, starosti, zážitky, emoce … mele se to v nás jako v pračce.
Zákon osudu neboli zákon příčiny a důsledku zní: „Každý dostane to, co zapříčinil. Nic míň, nic víc a nic jiného.“