Poctivosť

Poctivost je jedna z nejvzácnějších ctností, nejen proto, že se s ní setkáváme zřídka, ale i proto, že v sobě zahrnuje mnoho jiných, velmi cenných vlastností. Je právě tak věcí srdce a rozumu, jako i vnějšího projevu.

Abychom mohli někoho charakterizovat jako poctivce, nestačí k tomu jen jeho přímočaré a spravedlivé jednání, neboť by při tom mohla hrát roli i vypočítavost, podvědomý zájem získat výhody hmotné nebo jiné povahy, například pochvalu, dobré jméno, popularitu, slávu a podobně. K poctivosti je potřeba celou osobu – nitro i vnějšek – celistvost, úplnou pravdivost ducha i vnější činnosti. Teprve tehdy je nitro čisté, tvář jasná, oko zářivé a

pokoj v celém vystupování – všechno to jsou znaky poctivého člověka.

REALITU HLEDEJTE ZA SLOVY

Podobně jako ukazatel ukazuje na něco jiného. Například slovo med není med. O medu můžete hovořit, jak dlouho chcete, ale dokud jej neochutnáte, opravdu nevíte, co to je. Jakmile med ochutnáte, slovo med ztratí svou důležitost. Přestanete na něm lpět. Podobně je to se slovem Bůh. O Bohu můžete hovořit celý život, ale to neznamená, že znáte realitu, kterou to slovo označuje. Slovo Bůh je často jen duševním idolem.