O štěstí nemusíte usilovat ani zápasit, protože je to přirozený stav vašeho bytí. Bůh je čirá radost a jako jeho děti s ním tento jeho rys sdílíte.
Jakkoliv se to lidem v pomáhajících profesích nelíbí, touha pomoci je ve skutečnosti: touha po moci. Tedy pokud ještě toužím zachraňovat svět a pomáhat druhým, toužím ve skutečnosti zachránit sám sebe, tím že budu ovládat a manipulovat.
zdroj: O úhlech pohledu
Nebojte se říct kdo jste ……..
Uchopte svou duši, tělo i mysl a staňte se součástí svého domu, moji milovaní. Otevřete dveře. Nekoukejte skrz okénko, ale otevřete ty dveře dokořán. A vystupte! Dovolte si vystoupit a nahlížet.
Postupne sa učím milovať svoj život. Alebo lepšie povedané, odúčam sa hnevu a neustálym obvineniam aký je k ľuďom nespravodlivý. Verím, že láska k životu je našim srdciam od pradávna prirodzená. Cítim, že je úplne prirodzené milovať život bez ohľadu na to či spĺňa moje predstavy alebo mi ich načisto berie ako vietor jesenné listy zo stromov. Či vonia ako ruža alebo bolí ako tŕne.
Milí priatelia,
pripravujem pre Vás knižku (dúfam, že sa podarí vydať ju do Vianoc) a som v časti, ktorá je práve teraz veľmi aktuálna. Preto Vám ju dávam ako inšpiráciu a zamyslenie.
autor: Shumavan
Nechť se to stane navždy tvou nejvyšší životní praxí.
Svatá trojice – duše, tělo a duch.
Zůstat ve spojení se sebou.
Zůstat ve spojení s emocemi.
Zůstat ve spojení s tělem.
Už není cesty zpátky.
Určite poznáte starú bájku o dvoch žabách, ktoré jedného dňa spadli do vedra s mliekom. Na prvý pohľad to boli úplne rovnaké žaby, no povahovo sa od seba odlišovali: jedna bola pesimistkou a druhá zase optimistkou. Pesimistka iba vyhlásila, že ju už nič nedokáže zachrániť a o krátky čas sa utopila. Optimistka si povedala, že hoci nevie, ako by sa odtiaľ mohla dostať, pokým len bude vládať, nevzdá boj o svoj život. A usilovne šliapala a šliapala – až kým z mlieka neušliapala maslo, nevyliezla na plávajúcu hrudku a nezachránila sa.
Každý člověk je svobodný. Vytvořili jste si možná nějakou práci a postavili svůj život na určitých cílech a konkrétních formách. Cesta radosti je cesta učení se, jak neuvíznout v detailech těchto forem. Je to učení se, jak nezůstat v pasti svého vlastního stvoření, ale nechat se jím naopak pozvednout výš.