TOUHA JAK JSME JI NEPOCHOPILI
Čistá hluboká touha vycházející z vašeho nitra je jazykem vaší duše za účelem rozvoje a sebeuvědomění. Touha je směrovkou k lidem, místům, prožitkům a událostem, které urychlí váš růst a pochopení.
Čistá hluboká touha vycházející z vašeho nitra je jazykem vaší duše za účelem rozvoje a sebeuvědomění. Touha je směrovkou k lidem, místům, prožitkům a událostem, které urychlí váš růst a pochopení.
Výborné! Úprimnosť vo vzťahoch je základ. Ak sa prispôsobujeme, nie sme to my. Ideme proti sebe. Často z pocitu viny (nesmiem sklamať), alebo strachu (čo ak sa ten druhý nahnevá)…
Dôležité si stále pripomínať…text je z roku 2014, ale pre mnohých aktuálny aj v tomto roku
Problém většiny lidí je, že ztrácejí kontrolu nad svými emocemi. Jsou to přitom emoce, které kontrolují lidské chování, nikoliv naopak. Když ztratíme kontrolu, říkáme a děláme věci, které říkat a dělat nechceme. Proto je tak důležité nehřešit slovem a stát se „válečníkem ducha“. Musíme se naučit kontrolovat své city, abychom měli dostatek osobní síly.
Všechno se vším souvisí a nic se ve skutečnosti nestává náhodou.
autor: Shumavan
Jak odpouštíš?
Někomu, kdo vědomě lže a netrápí ho svědomí?
Kdo jedná bez ohledu na ostatní, jen ve svůj prospěch?
Jak to pustit?
Slovo má velkou energii. Je skutečně materiální.
Když jsem byla v pubertě, často mi něco upadlo. Pubertální děti jsou často neohrabané, protože rychle rostou. Když jsem rozbila šálek, maminka rozzlobeně křičela: „To ho neudržíš, nebo co? Máš ruce jak hrábě!“ Když jsem pak něco znovu upustila, říkala jsem sama sobě „Nojo, ruce jako hrábě!“ Tahle autosugesce pak ve mně pevně zakořenila.
Přitom ani náhodou nejsem nějak nešikovná. Naopak, jsem manuálně docela zručná. Nádobí mi ovšem občas ještě upadne a já si nezapomenu říct „Ruce jako hrábě“…
Našla som na FB u priateľov .. krásne napísané 🙂
Skvele napísané! Sme len obyčajní ľudia, ako každý iný človek, tak na čo sa hrať? 😉