Honíme se za následkem

 Nějak jsme se naučili dívat se jednosměrně do budoucnosti a očekávat, že v budoucnosti dojdeme úspěchu či odpočinku. Učili nás to již ve školách, když učitel požadoval abychom si stanovili cíl a za tím cílem šli. Jako dítě jsem nerozuměl strategii stanovení si jednotlivých bodů na cestě a soustředěnou činností postupnému naplnění stanovených cílů. Koneckonců takto mě strategii v dětství nikdo neučil. Naučil jsem se tudíž orientovat své snažení na cíl. A za cíl jsem byl hodnocen.

K súčasnému dianiu…

Milí priatelia, 

pripravujem pre Vás knižku (dúfam, že sa podarí vydať ju do Vianoc) a som v časti, ktorá je práve teraz veľmi aktuálna. Preto Vám ju dávam ako inšpiráciu a zamyslenie. 

Proč to máme všichni správně…

   Opravdová moudrost je v poznání vlastní nevědomosti.

                                                                 Socrates

   Nastala doba otevření se energiím. Mnoho lidí se probouzí a dochází k tomu, že nejsme jen lidi z masa a kostí, ale že jsme bytosti, které jsou jen na čas součástí těla v této inkarnaci. Sbírají různé informace, které se snaží předávat. Pocit, že jsme na to přišli a potřebujeme to předat dál, tím, jsme prošli snad všichni… Snažíme se to natlačit druhým bez ohledu, jestli o to vůbec stojí. Nemůžeme je přece ochudit o to, co jsme se dozvěděli, když to tak úžasně funguje… Smějící se A když o to nestojí, tak se divíme… Další zkušenosti života nám ale ukáží, že je to trochu jinak…

Proč neumíme odpočívat a co s tím dělat

Většina z nás už roky žije s heslem „Pracovat, pracovat a ještě jednou pracovat“. Naše výchova také nijak nepodporovala lenost, nicnedělání a lelkování. Nic nedělat byla odjakživa hanba. To je stará, generacemi předávaná jistota:

Bez práce nejsou koláče. Komu se nelení, tomu se zelení. Pečení holubi nelítají do huby. Kdo nepracuje, ať nejí. Práce šlechtí člověka. Zahálka matka neřesti. Mladí ležáci, staří žebráci. Zima se zeptá, cos v létě dělal. Zahálka počátek všeho zlého.