Spor vo vzťahu (a je jedno, či s kolegom, partnerom, dieťaťom či rodičom) vždy príde. Podľa výšky psychologickej vzdelanosti a duchovnej výšky človeku závisí, či bude komunikácia na úrovni, alebo začnú miestnosťou lietať hrnce a pohlavné orgány.
Nejdřív si říkáš: “Ty ničemo, jaks mi to mohl udělat?! Proč jsi mi vůbec lezl do života? Kdo se tě prosil, abys zničil všechno, co jsem měla ráda, včetně mě samé?”.
Když máte zlost, kněz vám řekne že se nemáte rozčilovat, protože to není správné. A co uděláte? Můžete zlost potlačit, udusit ji, doslova ji spolknout, ale pak pronikne dovnitř, do celého systému. Spolknete zlost a udělají se vám žaludeční vředy a dříve či později budete mít rakovinu. Spolknete zlost a tím vzniknou tisíce problémů, protože zlost je jako jed. Ale co naděláte? Je-li zlost špatná, musíte ji spolknout.
Existuje jeden velmi zajímavý test pro děti předškolního věku. Dítěti ukážou dva obrázky. Na obou je chlapeček a lavička. Na prvním obrázku chlapeček utíká, na druhém upadl, protože vrazil do lavičky. Dítěti je položena otázka:
«Kdo za to může?»
Pre všetkých rodičov .. ale aj dospelých, ktorí nevedomky rovnaké správanie používajú na partnerov, kolegov…
Žijeme v zvláštnej dobe. Vieme presne, kedy sa daný párik rozišiel. Už tam nedávajú zaľúbené fotky, nekomentujú si každý status a niektorí dokonca nie sú ani priatelia. Život na internete vyzerá omnoho krajšie ako v skutočnosti a teba chytajú depresie, prečo sa, sakra, všetci majú dobre, cestujú, majú partnera alebo sú na koncerte, zatiaľ čo ty žiješ vraj normálny život.
Zármutek označuje trhlinu v naší mysli, z níž vznikl. Takové trhliny jsou ty části naší mysli, které jsme „odřízli“, protože bylo příliš bolestné se s nimi vypořádat. Představují oblasti konfliktu nebo takové části nás, které mají jiný „plán“ čili představu o tom, co chceme od života. Abychom mohli nastolit jakýs takýs mír, třebaže jen fingovaný, podvědomě tyto oblasti potlačujeme a držíme v ústraní.