Tenhle článek měl vlastně vzniknout už dávno. Čekal na svou chvíli v podobě hromádky dopisů, úryvků z různých vyprávění a uložených zpráv. Čekal a čekal… Snad i na to, až seberu odvahu pohlédnout pravdě do očí a přiznat si, že je vlastně taky o mě. Není náhodou taky o vás?
Filosfie Východu často ohromuje svou moudrostí. Co znamená jejích sedm pravidel čistoty? Hovoří-li o čistotě, nemá na mysli pouze čistotu těla, ale také čistotu srdce, mysli a jednání. Pro každého člověka by to měla být zcela zásadní věc, neboť čím čistší uvnitř je, tím je šťastnější.
Jestli jste někdy cítili, že žárlivost je bolestí lásky, čtěte dál. Muka žárlivosti jsou vedlejším produktem sexu, ne lásky. Žárlivost není primární emoce. Je to druhotná část sexu.
Jak říká N.D.Walsch v knize Hovory s Bohem – neexistuje nic než STRACH a LÁSKA.
Jestli život prožijeme ve strachu nebo v lásce záleží jen čistě na nás a na našich myšlenkách.
Tohle známe velmi dobře všichni. Jen je v tom jedna potíž. Ani si neuvědomujeme, jak často se „kdyby“ v naší hlavě objevuje. Všechno je závislé na našem magickém kdyby. Všichni čekáme, až kdyby přijde. Ale co kdyby ono „kdyby“ nepřišlo?
Jsme dobří. Jsme dost dobří. Jsme dostateční pro život. Většina naší úzkosti a ustrašenosti pramení, jak věřím, z toho, že si neustále říkáme, jak jsme neschopni čelit světu a jeho situacím. Nathaniel Branden tomu říká „bezejmenný smysl pro bytí, které nesedí realitě“. Já jsem tady, abych vám řekla, že opravdu vyhovujeme realitě.
Buď prijmeš, čo sa s tebou deje a umožníš, aby si sa stal lepším človekom, alebo dovolíš, aby ťa to zničilo.
Výber nepatrí osudu, výber patrí tebe ….
Josh Shipp
Věřím, že – tak jak říká Earnie Larsen a další autority – naše nízká sebedůvěra a vlastní sebenenávist jsou spojeny se všemi podobami naší spoluzávislosti: mučednictví, odmítání užívat si života; workoholismus, kdy zůstáváme natolik vytíženi, že si nemůžeme užívat život; perfekcionismus, kdy si nedovolujeme vychutnat si věci nebo se díky nim cítit dobře; prokrastinace, sypání si hromady viny a nejistoty na hlavu; a bránění si v blízkosti s druhými lidmi jako utíkání ze vztahů, vyhýbání se závazkům, setrvávání v destruktivních vztazích, vytváření vztahů s lidmi, kteří pro nás nejsou dobří, a vyhýbání se lidem, kteří pro nás dobří jsou.
„Miluj svého bližního jako sám sebe.“
Problémem mnoha spoluzávislých lidí je fakt, že děláme jen to. Co je ještě horší, mnoho z nás by si nedokázalo představit, že bychom se k druhým chovali tak, jako se chováme sami k sobě. To bychom se neodvážili a oni by nám to ani nedovolili.