Pokud přijmeš sám sebe takového, jaký jsi, stáváš se přirozeným.
Zmizí napětí, snaha „někam to dotáhnout“, přetvářky a manipulace.
Dostaví se úleva a nechuť na někoho jiného si hrát, než ve skutečnosti jsi.
Zjistíš, že máš více energie a chuti do života.
Když jsme šťastní, přirozeně cítíme důvěru. Není důvod někoho ovládat, není důvod používat emocionální vydírání, abychom k sobě někoho připoutali.
Výborne napísané, súhlasíme 🙂
Brzy ráno šel rolník na své pole. Chodil sem a tam a velice pozorně prohlížel půdu. Potom vzal do dlaní hrst půdy a rozmělnil ji. Nejprve se podíval na nebe, potom na stromy za polem. Zaposlouchal se do zpěvu ptáků. V přírodě je vše vzájemně propojené, a to nejen v přítomnosti, ale i v budoucnosti.
Je nejvyšší čas vyškrtnout ze svého života negativní jedince. Zbavíte-li svůj život jejich negativity, uvolňujete v něm místo pro něco nového, kladného a krásného.
Ještě možná o tom, jak vlastně funguje léčení prostřednictvím či s pomocí druhých. Každý člověk si sám má na všechny věci svojí pílí, soucitem, trpělivostí a případně utrpením přijít. Trvá to několik desítek životů a jen málokomu z lidí se i tak podaří vše pro sebe a pochopení všeprostupujícího principu Lásky objevit. Potřebuje k tomu další lidi, kteří mu s uchopením pomáhají.
Tématem tohoto léta a podzimu je spojování duchovního s hmotným.
 |
Don Miguel Ruiz říká, že kdykoliv si vytváříme domněnky, koledujeme si o nějaký problém. Je proto dobré uvědomit si limity své vlastní mysli. Že mysl je naším největším lhářem. Že nás nikdo a nic nemůže oklamat více než naše mysl. Některé domněnky hodně bolí, jiné jsou úsměvné; každopádně zkreslují naše vnímání a většinou nám komplikují život. |
Stydět se za sebe, za svá osudová rozhodnutí v minulosti, za svou duši, nebo tělo, znamená postrádat lásku k sobě.