Jak řešit konflikt

Tak tedy došlo ke konfliktu, znamená to, že začal rozvoj.
První model chování: člověk je naštvaný, urazí se, je podrážděný a to ho povzbuzuje k aktivnímu jednání.
Druhý model: člověk se zlobí, urazí, ale nic nedělá. A jestliže v prvním případě narůstá jeho nenávist k druhým, pak v druhém – vznítí se nenávist k samému sobě, navalí se nechuť žít, začíná deprese.
Existuje třetí model chování: vyhýbání se konfliktu. Člověk se nezlobí, neuráží a nic nedělá.

Osobní příběh

autor:

Shumavan

Je to příběh, který nás doprovází životem. Je to osobní verze toho, z jakého úhlu pohledu jsme se na svůj život dívali. Buď ho vyprávíme zas a znovu, chceme si ho často připomínat a vyvolávat v sobě (pokud jde o pozornost, tak i v druhých) lítost, nebo si ho necháváme v sobě a pevně ho držíme uzamčený, zdánlivě pohřbený v minulosti a možná i ve chvíli, kdy nám ho připomene přítomnost tvrdošíjně tvrdíme, že tu není žádná souvislost, byť ten POCIT….ten POCIT…. je stejný jako kdysi.

Stud, sebeponižování, vina, sebelítost

 

Stud, sebeponižování, vina, sebelítost – základní sebedestrukční energie, kterým je třeba v našem prostoru říci důrazně: a dost!

Jakmile začnou působit v našem prostoru, odvádí nás od života (světla), od skutečnosti a také od sebe, neboť v jejich energii přemýšlíme více o tom, jak na nás působí vnější svět a jak my působíme na něj. Motáme se pak v kruhu povrchního vnímání sebe i světa kolem nás. Nevedou nás přímo k sobě, k tomu, co skutečně potřebujeme a co potřebuje svět kolem nás, ale k výčitkám, očekávání, uzavřenosti, nelásce a strachu. Zavírají nás do falešných bublin, ve kterých je sice „bezpečno“, ale také velká prázdnota, osamělost a vyprahlost.