INTEGRACE MATEŘSKÉHO ZRANĚNÍ II

Integrace mateřského zranění je přechod z postoje „vaše matka udělala to nejlepší, co mohla – a proto potlač své emoce“, na postoj „vaše matka udělala to nejlepší, co mohla – a zároveň si cením svých emocí
a nebudu je potlačovat“.
 Tento postoj předávaly matky z generace na generaci, a proto je pojmenován jako mateřské zranění.

Muž ženě…

„Má nádherná milenko, když se dívám do tvých očí, cítím touhu tvého srdce. Není pro mě nic krásnějšího než tvá láska. Chci pít tvoji lásku, ponořit se do tvého srdce a otevřít tě Bohu. Musím však cítit, že chceš, abych do tebe vstoupil. Chci cítit, že odhazuješ své zábrany – jen trochu, tak, abych mohl cítit pozvání tvého srdce. Prosím, otevři se, abych mohl uchopit tvé srdce.“

 

Jednoduchý trik, ktorý vám pomôže prestať kričať na deti

Všetci to poznáme. Keď máme toho najviac, deti začnú vyvádzať najviac a ani sa nenazdáme, kdesi z hĺbky našej duše sa ozve krik. Hlasité slová, ktoré túžia zastaviť ten chaos, ktorý sa práve deje okolo nás. Mnohí z nás prestať kričať znova a znova skúšajú. No priznajme si, že prestať kričať na svoje živé deti, naozaj nie je jednoduché.

 

„Čo nemôžeš mať, to nech ti nikdy nechýba.“

Moja mama ma naučila vetu, ktorú často opakujem: „Čo nemôžeš mať, to nech ti nikdy nechýba.“ Ja nehovorím, čo by som chcela. Mám, a hotovo. Človek by mal byť vďačný za to, čo je, a nie za to, čo by malo byť. Táto filozofia by mohla byť užitočná pre ľudí, ktorí sú stále nespokojní, frflú a závidia druhým. Toto mi je cudzie. Je ako je, a ja som spokojná.