Problém většiny lidí je, že ztrácejí kontrolu nad svými emocemi. Jsou to přitom emoce, které kontrolují lidské chování, nikoliv naopak. Když ztratíme kontrolu, říkáme a děláme věci, které říkat a dělat nechceme. Proto je tak důležité nehřešit slovem a stát se „válečníkem ducha“. Musíme se naučit kontrolovat své city, abychom měli dostatek osobní síly.
Všechno se vším souvisí a nic se ve skutečnosti nestává náhodou.
Každý z nás prošel nějakým těžkým obdobím. A všichni jsme to přežili. Nicméně někteří lidé se s tím vyrovnají snáz, než druzí. V čem je jejich tajemství? Profesorka Carol Morganová z university v Ohiu má zato, že to spočívá v našem vztahu k tomu, co se děje.
Staršie, ale vhodné si znovu pripomenúť 🙂
autor: Shumavan
Jak odpouštíš?
Někomu, kdo vědomě lže a netrápí ho svědomí?
Kdo jedná bez ohledu na ostatní, jen ve svůj prospěch?
Jak to pustit?
Slovo má velkou energii. Je skutečně materiální.
Když jsem byla v pubertě, často mi něco upadlo. Pubertální děti jsou často neohrabané, protože rychle rostou. Když jsem rozbila šálek, maminka rozzlobeně křičela: „To ho neudržíš, nebo co? Máš ruce jak hrábě!“ Když jsem pak něco znovu upustila, říkala jsem sama sobě „Nojo, ruce jako hrábě!“ Tahle autosugesce pak ve mně pevně zakořenila.
Přitom ani náhodou nejsem nějak nešikovná. Naopak, jsem manuálně docela zručná. Nádobí mi ovšem občas ještě upadne a já si nezapomenu říct „Ruce jako hrábě“…
U většiny lidí pramení chtění ze stavu nedostatku. V mnohých případech chtějí věci zkrátka proto, že je nemají, takže vlastnění takových věcí ve skutečnosti nic hluboko v nich neuspokojí, protože vždy bude existovat něco jiného, co ještě nemají. A tak vzniká nikdy nekončící úsilí pokusit se získat ještě jednu věc (ještě jednu věc, která přesto nebude uspokojivá) do jejich zkušenosti: Chci to, protože tohle nemám. A oni si opravdu myslí, že jejich prázdnota se zaplní tím, že tu věc dostanou. Ale to odporuje Zákonu přitažlivosti.
Skvele napísané! Sme len obyčajní ľudia, ako každý iný človek, tak na čo sa hrať? 😉
Pokud člověk může všech dvanáct uvedených výroků poctivě vztáhnout k sobě samému, je na správné cestě. Pokud ne, má na čem pracovat…