Krásne napísané.. čo má akú hodnotu, čo má význam, alebo vôbec nemá .. na to prídeme až časom. Žiaľ, niektorí vôbec. Preto malé pripomenutie, na čom vlastne záleží: http://electropiknik.cz/zena/vztahy-zena/toto-je-uprimna-odpoved-stare-pani-na-otazku-stari-stari-je-dar-a-diky-stari-jsem-volna/2018/07/
Mezilidské vztahy nutně vedou ke vzniku energetických kanálů, jimiž dochází ke vzájemné energetické výměně.
Připoutanost je druhem takového energetického kanálu. Pojďme si rovnou vymezit rozdíl mezi obyčejným energetickým kanálem a připoutaností. Není to jedno a totéž.
autor
Taunia Atiriamin:
Uvnitř každé z vás existují aspeky vašeho vlastního bytí, které potřebují být zvědoměny, opečovány a soucitně léčeny. Jedním z těchto aspektů hlásící se o pozornost je aspekt ženy – zubožené, zbídačené, zneužité, slabé a beznadějně “odevzdané“ svému osudu. Kde se vzala tato polomrtvá žena? Jak a co se stalo, že ženy nesoucí obrovskou tvořivou a plodnou sílu, ženy nesoucí v sobě vesmírnou pradávnou moudrost, zakusily a zakouší újmu ve všech sférách svého pozemského bytí?
Do téhle pasti nesmíte spadnout.
Starost, podpora, přání toho nejlepšího svým blízkým – je na tom snad něco špatného? Je snad špatné milovat, být někomu oporou, směrovat ho, starat se o něj, zneklidňovat se pro něj a myslet na něho? Je na tom snad něco špatného?!?
Čas sa kráti.. nečakajme na nič, my sme tí, ktorí sú zmenou vo svete. Cez zmenu svojho vnútorného sveta.
Všetko je voľba.. čo prajeme iným, to aj dostaneme. Pre čo sa rozhodneme, je otázka sekundy. Dobre vyberajme 😉
Pokud ti život nenahrává tak, jak by sis přál, nezoufej.
Nehledej chybu v sobě, žádná tam není.
Nejde o to, jak moc se snažíš někam dostat,
ani o množství pozitivních myšlenek, kterými míříš na svůj cíl.
Človek sa už dávno korunoval za pána všetkého tvorstva. Svoju nadradenosť si postavil na schopnosti logicky rozmýšľať, pretvárať okolie pre svoj prospech, pre svoje potreby. Keď sme teda takí dokonalí, nemali by sme sa dopúšťať žiadnych chýb v myslení či konaní. A máme vôbec nejaké chyby? Máme si čo priznávať? Veru máme!
Carol Morganová, v Dominikánské republice praktikující a vyučující psycholožka, položila svým čtenářům dvě otázky: kým se chtěli v dětství stát? A splnilo se jim jejich přání? Pro ty, kteří odpověděli záporně, pak připravila seznam třinácti příznaků, že je život míjí.