Ako máme nastavené hranice?
Neprestajne aktuálna téma. Lebo stále riešime sebahodnotu, sebalásku, sebaistotu.
Neprestajne aktuálna téma. Lebo stále riešime sebahodnotu, sebalásku, sebaistotu.
Toltécká dohoda čtvrtá
Uzavřením dohody „Vždy dělám vše, jak nejlépe dovedu“ (čtěte také články Dám do toho všechno! a Toto je mé maximum, lépe to nesvedu!) se zavazuji k vydávání jen toho nejlepšího ze sebe. Znění je stručné, avšak přesně říká a popisuje to nejpodstatnější. Spočívá v připnutí absolutní pozornosti k přítomnému momentu, ve kterém se rozhodneme vydat ze sebe to nejlepší, to je celé.
Toltécká dohoda třetí
Primárním úkolem třetí toltécké dohody je zabránit neustále vznikajícím nedorozuměním mezi lidmi. Nedorozumění vzniká opravdu často, navíc ve vztahu dvou lidí potom mnohdy dokáže učinit nekontrolovatelný chaos. A může být až nadlidský výkon tento chaos urovnat. Dohoda nám stručně a jasně říká: „Nevytvářejme si žádné domněnky.“
NEBERME SI NIC OSOBNĚ
Toltécká dohoda druhá
Rozebrali jsme si způsob, kterým své slovo mířit přesně, nyní se naučíme, jak slova, činy a okolnosti přijímat. Avšak pozor, následující tři dohody vycházejí z té nejtěžší – z první!
Toltécká dohoda první
První z mocných dohod říká, jakým způsobem máme používat svá slova. Ačkoliv se nám určité slovo může zdát nepodstatné, každé slovo je spjaté s obrovskou energií. Nejsme-li si této energie vědomi a neumíme-li jí uvážlivě používat, energie nepůsobí s námi, začne působit proti nám. Avšak naučíme-li se mířit svá slova přesně, energie ve své nejčistší podobě začne působit s námi a vytvoří doslova ráj na zemi…
Abychom se dokázali zbavit strachu, musíme zapomenout na to, co známe a postavit se tomu, co existuje mimo systém: Musíme neznámé přetvořit na známé.
Ahoj všichni!
Vztahy jsou středobodem růstu. Jsou to ty nejkontrastnější životní zkušenosti. Přináší nám jak to největší štěstí, tak to největší utrpení. Jsou prostředkem k našemu osobnímu rozvoji. A proto se v rámci vztahů musíme naučit přijímat změnu. Protože jakýkoli osobní vývoj znamená změnu. A tak pokud chceme mít harmonické vztahy, musíme se naučit vyvíjet společně namísto každý zvlášť.
Svoboda, to neznamená naučit se jíst už jenom dokonalé/čisté jídlo a neuhnout v tom z cesty, tedy se stát jakýmsi duchovním nadčlověkem. Znamená to být schopen/schopna sníst jakékoliv jídlo bez posuzování sebe a daného jídla. Znamená to být v jednotě se vším jídlem – jinými slovy, nebýt s žádným v odporu.