Hojnost a pocity štěstí

U většiny lidí pramení chtění ze stavu nedostatku. V mnohých případech chtějí věci zkrátka proto, že je nemají, takže vlastnění takových věcí ve skutečnosti nic hluboko v nich neuspokojí, protože vždy bude existovat něco jiného, co ještě nemají. A tak vzniká nikdy nekončící úsilí pokusit se získat ještě jednu věc (ještě jednu věc, která přesto nebude uspokojivá) do jejich zkušenosti: Chci to, protože tohle nemám. A oni si opravdu myslí, že jejich prázdnota se zaplní tím, že tu věc dostanou. Ale to odporuje Zákonu přitažlivosti.

Nedovol lidem rozhodovat jaký jsi

— Říkal jsi Mistře, že jdyž poznám, kdo jsem, stanu se moudrým. Jak to ale udělat?
—  Pro začátek zbav lidi práva určovat, kdo jsi.
— Jak Mistře?
— Jeden ti řekne, že jsi špatný. Uvěříš mu a bude tě to trápit. Další ti poví, že jsi dobrý a ty se budeš radovat. Chválí tě, nebo na tebe nadávají, věří ti nebo tě zklamou.

Dokud mají právo rozhodovat kdo jsi, nebo jaký jsi, sám sebe nenalezneš. Zbav je toho práva. A mě rovněž.

 

Keď vesmírna dodavateľská služba dodá viac ako ste očakávali

Mnohí chceme, túžime po niečom/niekom.. zameriame sa na to až príliš a pritom si neuvedomujeme následky. To je jedna strana mince. Iná (a oveľa horšia) je, ak ovplyvňujeme iných tak, že ich programujeme na ľahké získavanie všetkého – bez úsilia. Sebecké plnenie s túžob. Článok je hodne aktuálny, práve kvôli vianočnému šialenstvu a toho, čo do nás tlačia médiá…  Aké to všetko môže mať následky, si môžete prečítať nižšie. ĎAKUJEM za preklad Lucke, a každému, kto chce kvalitný horoskop – obráťte sa sem:  Astrolucia Sk

 

ECKHART TOLLE: NEREAGOVÁNÍ NA EGO V OSTATNÍCH JE JEDNOU Z NEJÚČINNĚJŠÍCH CEST, JAK PŘEKONAT EGO V SOBĚ SAMÉM.

Stěžování je jedna z nejoblíbenějších strategií ega k posílení sama sebe. Každá stížnost je historka, kterou si vytvoří mysl, a v kterou naprosto uvěříte. Ať si stěžujete nahlas nebo pouze v myšlenkách, v tom není rozdíl. Některá ega, která nemají příliš jiných možností, s čím se identifikovat, snadno přežijí pouze tím, že si stěžují.

Ve vesmíru fungují tři stádia vývoje duše…

Nejdříve má duše představy a chce, aby se jí naplňovaly, a když se jí nenaplňují, zlobí se.
Nemá se ráda a chce se mít ráda prostřednictvím druhých. Žije ještě v iluzích a nesnaží se měnit něco na sobě, ale chce měnit vše na druhých. Stále se někam žene, prahne po prožitcích, darech, projevech lásky od druhých. Má strach být sama, neumí to. Chce být stále ve společnosti někoho i za cenu, že se zaprodá. Žije ve falši a lži, protože je slabá a neumí se prosazovat, a zároveň se bojí ztráty těch druhých. Podléhá naprosto partnerovi, jeho náladám, jeho požadavkům, podřizuje se. Nechce měnit myšlení, nechce jít do hloubky citů, zůstává ve všem na povrchu.