Teď to nebude o rodinném trojúhelníku, ale o kolektivním daru, který je přístupný pro všechny.
Tím darem jste vy.
Ti, kteří navzdory strachu a bolesti přijali i nízko vibrační myšlenky, aby se s nimi poprali a tím pomohli nejen sobě, ale všem.
autor: SoulofSuny
Teď to nebude o rodinném trojúhelníku, ale o kolektivním daru, který je přístupný pro všechny.
Tím darem jste vy.
Ti, kteří navzdory strachu a bolesti přijali i nízko vibrační myšlenky, aby se s nimi poprali a tím pomohli nejen sobě, ale všem.
„Vše, co mne nezabije, mne posílí!“ Tak to napsal Nietzsche. Později zešílel a zemřel. Protože jsou to sice krásná slova, ale nejsou pravdivá. Všechno, co nás nezabije ihned, nás zabíjí po troškách, nepozorovaně. Zabíjí to naši laskavost a důvěřivost. Něhu a upřímnost. Otevřenost, štědrost, jasný pohled a laskavé srdce…
Starší článok, ale stále aktuálny…
Dávajte si pozor na to, čo vysielate – nad čím premýšľate, čo Vás hnevá, o kom/čom ako rozprávate, všetko si veľmi rýchlo pritiahnete na riešenie a skúšku – či budete naďalej reagovať cez hnev, strach, nenávisť, alebo cez prijatie, neutralitu a láskavosť.
Človek, ktorý sa sústreďuje na cudzie, na jeho nečistotu, na jeho zlo, upadá do projekcie. Konečne má vonkajší priestor, do ktorého môže vyliať svoju cudzosť, svoje zlo a hnev z vlastnej nečistoty. Carl Gustav Jung to nazval: premietanie tieňa na druhého človeka s cieľom nevidieť vlastnú potlačenú temnotu a zlo. V podobe domnelého nepriateľa sa…
Myšlienky od:
Abraham Hicks
Jana Czerneková
Dnes jsem se probudila po bujaré noci s obrovskou kocovinou. Skuhrala jsem, naříkala a strašně jsem si přála, aby mi bylo konečně dobře. Co bych za to dala.. To mě donutilo zapřemýšlet nad tím, jak bereme spoustu věcí jako naprostou samozřejmost. Třeba takový stav, kdy je nám dobře a nic nás nebolí. To je přece přirozené a samozřejmé. Ale běda, jestli se ten stav změní! Začneme ho postrádat a uvědomovat si, že nebýt ho, život by byl sakra těžký. Když se nám udělá konečně dobře, jsme moc vděční a pociťujeme úlevu. Ale vděční jsme jen chvíli. Pak to přestaneme vnímat a opět se to stává samozřejmostí. A já se ptám: „Proč nebýt za to, že je nám dobře, nic nás nebolí a jsme zdraví, vděčný pořád?“
Téma od 2018 roku – dbanie o svoju psychiku a fyzické telo. Nezabúdajme na to…