SVĚTLO UPANIŠAD – KATHÓPANIŠAD

Dvojí je cesta člověka – cesta věčného blaha a cesta pomíjející radosti. Obě vábí lidskou duši. Kdo jde první cestou, přichází k dobru. Kdo zvolí druhou, nedosáhne cíle. Obě cesty se vinou před člověkem, moudrý o nich uvažuje a vyvolí si cestu vyšší, ale pošetilec se ubírá po cestě rozkoše. Přemýšlej o světských radostech a nenech se jimi poutat. Nepřijímej řetěz pozemských skutků, který poutá pošetilce kteří pod jeho tíhou nakonec klesají.

Hojnosť podľa Tolleho

Na dnešek mám téma – hojnost – pokud se to nezmění, až začnu mluvit. (:-)) Díval jsem se na nějaké otázky, co mi poslali lidé, a je tam několik otázek na toto téma, zda je správné či špatné mít či snažit se o hojnost, jaký je vztah hojnosti a životního prostředí a podobně, jak manifestovat hojnost ve svém životě, zda je to dobré či ne. První, na co lidé pomyslí, když se řekne hojnost, je „spousta věcí“, věci kolem vás. Ale ve skutečnosti to je jen ta nejvnějšnější úroveň hojnosti, ne tak důležitá. Nejzákladnější úroveň je ta, že hojnost je pocit hojnosti.

Ak sa zmením, zmení sa svet

Všade možne sa dočítame, aký je dnešný systém zlý, akí sú ľudia sebeckí, hrabiví, lakomí, ziskuchtiví, neohľaduplní, atď. Čítame o tom, ako je možné zlepšiť našu spoločnosť, systém, prostriedky…

Zdalo by sa, že sú to len slová do vetra, pretože skutočne sú a jediný účel, ktorý zatiaľ majú je, že si ľudia aspoň na chvíľku uvedomia, aká je pravda.