„Měli bychom si stále pamatovat, že nejvíce síly a moudrosti jsme získali v dobách největších těžkostí.“
– Dalajlama
To, čemu říkáme vědomí, pocity a emoce je ve své podstatě pole. Existuje tu dialektický vztah. Jsou tu vrstvy vědomí a pocitů, které jsou závislé na těle. Ale jsou tu také úrovně vědomí, pocitů a emocí (podvědomých), které naopak určují tělo, zdraví a osud člověka a tedy také jeho budoucnost (super hlubinné emoce).
Lipnete? Žijete minulosťou? Neviete zabudnúť či odpustiť? …
Za oponou mysle existuje miesto, kde človek načerpá síl do života. Toto miesto nesúdi a neporovnáva. Nič s ničím, nikoho s nikým.Toto posvätné miesto je miestom, kde sa človek „nájde“.Kde nejestvujú začiatky a konce, ani oddelenosť mňa od teba.Je to miesto plné všetkého čo myseľ nedokáže ponúknuť.Silno návykové pre všetkých, ktorí sa vydali hladať samých…
„Měli bychom si stále pamatovat, že nejvíce síly a moudrosti jsme získali v dobách největších těžkostí.“
– Dalajlama
Proč Kristus říkal: „Největší nepřátelé člověka jsou domácí jeho“?
Zamysleme se, co je to cit lásky:
Na jedné straně je to touha spojit se s milovanou osobou, na druhou stranu štěstí z maximálního výdeje energie směrem k druhému člověku, spojení dvou protikladů. Pokud však „srůstám“ s milovaným člověkem, energie lásky přestává proudit a stane se nepotřebnou.
Ale i naopak, pokud se odpoutávám a odcházím, láska může zeslábnout.
Pokud ti nějaká životní situace opět rozladí emocionální strunku, neptej se sebedestruktivně:
co zase dělám špatně?
Ptej se:
Čím (způsob myšlení) a jak (konání ve starých vzorcích), jsem poslední dobou ve svém životě vytvářel(a) nerovnováhu?
Beznaděj. Slovo, které nám nahání strach, vhání slzy do očí a rozbuší nám srdce. Všichni se jej bojíme. Mnoho z nás proto,protože z něj nevidí cestu ven. Neznají řešení. Nevidí paprsek Světla, který by je vyvedl z temnoty …. V poslední době jsem se sním setkávala velmi často. I v osobní rovině. Sdělovali jste mi jej…
Pokračujeme v stratách ilúzií…