Cíle dávají našemu životu smysl
Cíle jsou základem, na kterém můžeme vystavět svůj život.
Uvědomili jste si někdy, jaký zažitý program „nevinného“ zabíjení v sobě někteří máme?
Vaše představení často vzbuzuje v divácích smích. Smějeme se pořád stejným věcem, nebo se obsah toho, co je k smíchu, mění?
Na léto se všichni bezesporu těšíme a o to více, že ještě ani pořádně nedorazilo. Letní období je na vnímání energií stromů ( ale nejen energie stromů ale i energií obecně ) trošku náročnější v ohledu naší mysli.
Nedávno v našom meste zomrelo mladé iba 15 ročné dievča na rakovinu. Toto dievča bolo plné snov a túžob, bolo plné života a tešilo sa na svoju budúcnosť, ale osud rozhodol inak. Zanechala po sebe knižku plnú svojich úvah, bol to jej spôsob ako sa vyrovnávala so svojou chorobou aj s blížiacou sa smrťou. Sila a čistota jej myšlienok dojímajú k slzám a nútia zamyslieť sa nad životom, jeho krehkou a vzácnou hodnotou. Srdce tohto mladého dievčaťa bolo naplnené takou múdrosťou, s akou som sa nestretla ani u o mnoho starších a skúsenejších ľudí. Dala príležitosť aj mne zamyslieť sa nad tým, o čom by som písala, keby tých pár strán malo byť to jediné čo po mne ostane?
Málokdo ví, co láska skutečně znamená, protože téměř u všech je ovlivněna tělesnými a sobeckými činiteli. V původním čistém stavu je to první z vlastností božské duše a následkem toho je jednou z nejdůležitějších kvalit, které musí hledající pěstovat. Žít bez lásky znamená citově strádat. Slovo láska je jedno z nejvíce zneužívaných slov, protože je velmi často založeno na pouhém zájmu o sebe a nikoli na zájmu milované bytosti.
Slovo „JÁ“ představuje největší omyl i nejhlubší pravdu, podle toho, jak je použito. V běžné mluvě je to nejen jedno z nejpoužívanějších slov (společně s odvozenými tvary mě, mně, mi, moje a sám), ale také slovo nejvíce zavádějící.
To, jak se slovo „já“ běžně používá, dokládá základní omyl, hrubé nepochopení toho, kdo jsme. Dává nám falešný pocit identity, tzn. ego. Albert Einstein, který viděl hluboko nejen do podstaty prostoru a času, ale i do lidské přirozenosti, tuto iluzi nazýval „optická iluze vědomí“. Falešné já se pak stává základem pro interpretaci, nebo spíše nesprávný výklad reality a všech myšlenkových procesů, vazeb a vztahů. Vaše realita se pak stane odrazem základního omylu, od kterého všechno odvozujete.