Důvod, proč vypořádání se s nepořádkem působí tak radikální změny, tkví v tom, že zároveň s tím, jak uspořádáváte svůj vnější svět, probíhají odpovídající změny i ve vašem vnitřním světě. Všechno, co vás obklopuje, obzvláště vaše domácí prostředí, zrcadlí vaše vnitřní já. Takže tím, že odstraníte překážky harmonického proudění energie v prostoru, který obýváte, vytvoříte více harmonie ve svém životě a prostor pro to, aby se vám naskytly skvělé nové příležitosti.
zdroj: Ludmila Nováková
Odkud tato pýcha pochází? Odkud vzniká nechuť mít děti, zvýšená kontrola, krutost k lidem? Odkud pochází nechuť žít a sebeponižování, přezírání sebe?
Proč se objevuje koktání? Proč často umisťujeme naše principy nad lásku a pak onemocníme a zemřeme?
Proč se nám nedaří osobní život, proč se nás milovaní lidé zříkají? Nebo, když se žena zamiluje do muže, pak zjišťuje, že je ženatý?
Proč je agrese namířena vůči náboženství a někdy i demonstrativní ateismus? Odkud pocházejí „hlasy“, různí „posedlí duchy“ – přivandrovalci z jemných úrovní, které něco nařizují?
Proč často přicházíme o zrak a ztrácíme ho? Proč vzniká apatie, nechuť žít, ztráta smyslu života? Proč ochabuje paměť?
Asi si myslíte, že sebepoznání musíte cvičit, že musíte meditovat, dělat to či ono. Je to však velmi jednoduché. V procesu sebepoznávání je první krok současně posledním. Začátek je koncem.
Dobrá rada, ktorú jogíni dávajú ľuďom cvičiacim jogu znie: „Zhlboka sa nadýchnite a relaxujte. Sledujte, ako sa napätie rozpúšťa, a všetky vaše starosti miznú.“ Všetci akosi cítime, že relaxácia je pre nás dobrá. Stále ju však potláčame do úzadia, dávajúc prednosť „dôležitejším“ veciam, ktoré vyžadujú našu okamžitú pozornosť. Skutočne okamžite?
„Jedním z důvodů, proč se často cítíte unavení a vyčerpaní, je nedostatek péče, kterou byste si potřebovali věnovat. Zanedbáváte-li své duševní či fyzické potřeby v jakémkoli ohledu, vaše duše i tělo na sebe budou silně upozorňovat a volat o vaši péči. Avšak i v případech, kdy se o sebe dobře staráte, se můžete cítít nenaplnění a nespokojení, protože jste tuto péči skutečně NEVNÍMALI. Jste tak zvyklí neustále myslet na problémy, že je myšlenkově řešíte i v době, kdy byste měli veškerou svou pozornost věnovat sobě. Děláte-li důležité činnosti, aniž byste je plně vnímali, pak máte v konečném důsledku pocit, že jste je ani nevykonali. Možná namítnete, že když řešíte své problémy, tak si přece pozornost věnujete! Ale ve skutečnosti to tak není – věnujete pozornost PROBLÉMŮM, nikoli SOBĚ. VY nejste vaše PROBLÉMY!