Ch. Chaplin o živote
Jednoducho pravdivé
Jsou to jen dvě strany jedné mince. Ezoterika je dnes pojem. Ale čeho vlastně?
Lidé Země. Máte na výběr. Je zde mnoho možností, jak žít. Každý svým rozhodováním tvoří takovou realitu, po které touží. Lépe řečeno spíše přechází do takové reality, kterou si přitahuje svým smýšlením. Neboť zde existuje vše, je nutno jen si zvolit. Podobné přitahuje podobné a výše vibrací je rozhodující pro proudění energie, pro tvoření si toho, co člověk chce. Ať již ve smyslu pozitivním a nebo negativním.
V prírode má všetko svoje miesto. Každá bytosť, každý stav, každá doba. Keď spadne zo stromov lístie, má to svoj dôvod. Strom sa od zúfalstva neláme, neplače a nenarieka. Nešomre, že má málo, nedupoce koreňmi, nešklbe si konáre. Stojí pevne na svojom mieste a drieme, rozjíma. On vie, že ešte príde jeho jar.
V posledních dnech můžeme všichni pociťovat kolem sebe směs různorodých energií, zaznamenávat u toho energeticko-karmické lekce, které jsme již z našeho pohledu dávno důkladně zpracovali.
Možná si pokládáte otázku:
„Jak to? Proč znovu mám řešit tuto záležitost, mám ji již zcela vyřešenou…“
autor JOLANA DOMINGUEZ
Často trpíme obavami, že nebudeme mít dost lásky nebo věcí a možností, které ji zastupují. Vyplývá to z dětství, kdy jsme dostávali jen kousky či drobečky podmíněné lásky, a z toho, že celá naše kultura je prosáklá představou, že dobro se dává za odměnu. Dítě v naší kultuře zažívá spoustu situací, kdy je “něco za něco”, mnohem méně se však setkává s dáváním jen tak. Výsledkem je napětí ve vztazích: “Vyplatí se mi být laskavý?” “Co z toho mám?” Ale laskavost se vždycky vyplatí, neboť dávání samo o sobě je odměnou.
Tohle je opravdu velmi aktuální téma. Protože všichni bez rozdílu žijeme neustále vytvářenými představami o tom, co a jak bude.
To nejdůležitější je dobrý pocit, který máte. Cítit se dobře a to i za situací, při kterých se většina lidí cítí špatně. Jediné, co můžete ovlivnit ve svém životě, je postoj a myšlenky ke všemu, s čím se potkáte. Většina lidí nežije svůj život tak, jak si představuje. Podléhají nátlaku systému a očekávání druhých. Hrají neustále hry, které slouží ostatním, barví se podle typu událostí – zkrátka žijí mimo svůj vlastní střed a hledí na sebe a okolní svět očima jiných. Pasivně přijímají vše, co je jim podáváno.