Co drží hvězdá tělesa na správných místech ve vesmíru? Rovnováha mezi různými silami. A to do takové míry, že pokud se jen jedna z těchto sil změní, zbylé síly se musí změnit do úplně stejné míry, aby byla znovu nastolena rovnováha.
„Když slyší nezasvěcený člověk slovo „magie“, představí si buď starou čarodějnici, která sedí v temné jeskyni, kde hoří mystický oheň, a má plné ruce práce mumláním zaříkadel a mícháním magických lektvarů ve svém kotlíku – nebo muže oblečeného v dlouhé kápi a špičatém klobouku, který svou hůlkou uvádí do chodu tajemné nepřekonatelné síly – nebo, pokud se náš pomyslný nezasvěcený člověk spokojí s kažodenními jevy, představí si možná venkovskou vědmu nebo cikánku, která učí lidi strašidelným rituálům a tajemným receptům, jak připravit masti a lektvary s údajnými magickými účinky, a přitom samozřejmě nezapomíná na sebe a dbá na to, aby z této „magické“ činnosti získala něco především ona (nebo on).
Ďakujeme Daške za jej postrehy. Určite Vám jej riadky v mnohom napovedia 😉
Některá učení zdůrazňují jakési odpoutání se od chaosu obyčejného lidského života a nabádají nás k identifikaci sebe samých jako neomezeného vědomí, a ne jako osoby. Já dávám přednost spíše jinému přístupu nahlížejícímu na chaos denního života jako na Svatou Skutečnost, která nás neustále vede k hlubšímu ponoru DO všednosti. Což vede ke konečnému zjištění, v čem osvícení skutečně spočívá, tedy ne “někde jinde” v nějakém speciálním stavu, ale právě zde v TÉTO nynější chvíli.
Naše společnost nám do našeho životního programu vkládá jednu velice nepříjemnou věc. Už od malinka nás programuje k tomu, abychom byli úspěšní.
Uvedomujeme si to vôbec?
Vždycky, když před námi vyvstane nějaký problém, život nás jeho prostřednictvím žádá, abychom se změnili – a naše duše jakbysmet. Každý problém je vlastně místo v našem nitru, kde se sváří protichůdné energie, a tohle místo se promítá do našeho vnějšího prostředí. Všechna taková místa představují prosbu o odpuštění navenek a o integraci uvnitř, abychom mohli situaci změnit.