STRACH BÝT SAMI

Je až překvapivé množství lidí, kteří mají strach být sami. A možná, že se toho do určité míry bojí každý z nás.

Bojíme se být bez partnera, bez přátel a bez rodiny. Bojíme se cestovat na neznámá místa a jsme ztraceni, když nemůžeme někoho poprosit o pomoc. Bojíme se pokračovat v životě bez pomoci a máme strach ze selhání.
Je přirozené mít strach být sám. Všichni jsme to někdy pocítili, někde hluboko v nás, ačkoliv se zoufale snažíme tomuto strachu vyhnout.

Narušená psychika a skryté strachy

Pokud jste klidní a vyrovnaní, lidé se vás často ptají, jak je možné, že vás „nic nerozhází“. Odpovíte-li ale, že je vám v podstatě „všechno jedno“, nikdo už si neuvědomí, že za touto odpovědí není skrytá lhostejnost, ale neutrální přístup ke všemu, co se děje. Říkám tomu „pozitivní ignorování“ situací, které nelze ovlivnit, situací, které řešíme obracením se do minulosti, nebo myšlenkovými vhledy do budoucnosti – v zajetí nejistoty a strachu. Jde o schopnost žít přítomným okamžikem. Psychické potíže způsobuje strach, který je skrytý v myšlenkách a představách, do života přitahujeme to, co nechceme. Někoho strach vyburcuje k tomu, aby jednal, a někdo další díky strachu neudělá nic, zůstane stát na místě. Psychických onemocnění mezi lidmi neubývá, je tomu naopak.