BLUDY O POZITIVNÍM MYŠLENÍ I. – SÍLA LIDSKÝCH SLOV

Autor Jan Menděl
Poslední dobou slýchám čím dál tím častěji jednu ne zcela pravdivou a značně překroucenou teorii, která se za poslední desetiletí vkradla do učení o pozitivním myšlení a poměrně úspěšně se tam zabydlela. Jedná se o domněnku, že všechna naše přání a takzvané afirmace musí být pronášeny pouze a jenom v přítomném čase a kladném tvaru, jinak nebudou fungovat anebo, o co hůř, budou působit protichůdně našemu přání.

Ovládat se znamená…

Problém většiny lidí je, že ztrácejí kontrolu nad svými emocemi. Jsou to přitom emoce, které kontrolují lidské chování, nikoliv naopak. Když ztratíme kontrolu, říkáme a děláme věci, které říkat a dělat nechceme. Proto je tak důležité nehřešit slovem a stát se „válečníkem ducha“. Musíme se naučit kontrolovat své city, abychom měli dostatek osobní síly.

Škodlivé autosugesce a jak se jich zbavit

Slovo má velkou energii. Je skutečně materiální. 
Když jsem byla v pubertě, často mi něco upadlo. Pubertální děti jsou často neohrabané, protože rychle rostou. Když jsem rozbila šálek, maminka rozzlobeně křičela: „To ho neudržíš, nebo co? Máš ruce jak hrábě!“ Když jsem pak něco znovu upustila, říkala jsem sama sobě „Nojo, ruce jako hrábě!“ Tahle autosugesce pak ve mně pevně zakořenila.

Přitom ani náhodou nejsem nějak nešikovná. Naopak, jsem manuálně docela zručná. Nádobí mi ovšem občas ještě upadne a já si nezapomenu říct „Ruce jako hrábě“…

Hojnost a pocity štěstí

U většiny lidí pramení chtění ze stavu nedostatku. V mnohých případech chtějí věci zkrátka proto, že je nemají, takže vlastnění takových věcí ve skutečnosti nic hluboko v nich neuspokojí, protože vždy bude existovat něco jiného, co ještě nemají. A tak vzniká nikdy nekončící úsilí pokusit se získat ještě jednu věc (ještě jednu věc, která přesto nebude uspokojivá) do jejich zkušenosti: Chci to, protože tohle nemám. A oni si opravdu myslí, že jejich prázdnota se zaplní tím, že tu věc dostanou. Ale to odporuje Zákonu přitažlivosti.