Přijde transformace tak, jak ji dosud nikdo nepopsal?

Dnes jsem objevil tento úžasný článek, který doporučuji přečíst celý, neboť má velkou hloubku a napsal ho člověk s velkou empatií, osobním poznáním a komplexním náhledem na svět. Souzním s každým slovem v tomto článku, jako by mi mluvil z duše, přesně takto vnímám poslední roky současnou situaci, směrování a možné vyústění dalšího fungování lidských bytostí, ..tedy těch, kteří se dovtípí :o)

Mít lásku

Máme v srdci spoustu lásky. Máme dost lásky pro všechny lidi na celém světě. Milujeme tolik svět, že nepotřebujeme lásku od nikoho. Milujeme jako děti, bez podmínek. A naše tzv. dospělost spočívá v tom, že jednoho dne zaklepe na dveře a řekne vám: „Přinesla jsem ti lásku. Dám ti ji, když budeš dělat to, co ti řeknu.“

Zamilovanost nebo láska?

Zamilovanost má za následek slepotu, hluchotu, nemohoucnost. Člověk onemocní, protože nevidí nic jiného, než partnera, neslyší sám sebe, ale jen druhého a bez druhého není schopen života. Jsi mojí součástí. Člověk v zamilovanosti jedná spíše hlavou, chce toho druhého vlastnit, bojí se o své štěstí. Takže člověk si myslí v zamilovanosti, že jedná srdcem, ale je to jen rozum. Člověk ve strachu o toho druhého zde žije utrpení.

Odpovědnost je v našich rukách

Postarejte se o mě, milujte mě, uzdravte mě… To je dnešní svět
Není Vám to povědomé ? Naprosto drtivá většina lidí je takto nastavena. A společnost nás v tomto neochvějně vede. Společnost nás učí, že na všechno máme své lidi. No nakonec proč ne. Nemůžeme přeci znát a umět všechno. Na tom by nebylo nic špatného. Ale přece jen je na tom hodně zlého. Je to tak zažité do podvědomí, že už ani my sami nejsme odpovědní sami za sebe. Jak to myslím ?