Deset pilířů, od kterých se začíná budovat duchovní civilizace

Vesmír vznikl jedním tvůrčím impulsem a z jednoho bodu, proto v něm platí všude stejné fyzikální zákony. Zjednodušeně řečeno, nikde ve vesmíru neteče voda do kopce. Právě tak zákony v nehmotné, tj. duchovní rovině stvoření, jsou stejné ve všech lidských civilizacích, které na planetách vhodných pro život člověka vyrostly. Pouze si myslím, že civilizace na některých planetách jsou vyspělejší než zde na Zemi, jiné méně. A některé v určité fázi svého vývoje zanikly, protože samy sebe nezvládly.

O čom by bola kniha Vášho života

Nedávno v našom meste zomrelo mladé iba 15 ročné dievča na rakovinu. Toto dievča bolo plné snov a túžob, bolo plné života a tešilo sa na svoju budúcnosť, ale osud rozhodol inak. Zanechala po sebe knižku plnú svojich úvah, bol to jej spôsob ako sa vyrovnávala so svojou chorobou aj s blížiacou sa smrťou. Sila a čistota jej myšlienok dojímajú k slzám a nútia zamyslieť sa nad životom, jeho krehkou a vzácnou hodnotou. Srdce tohto mladého dievčaťa bolo naplnené takou múdrosťou, s akou som sa nestretla ani u o mnoho starších a skúsenejších ľudí. Dala príležitosť aj mne zamyslieť sa nad tým, o čom by som písala, keby tých pár strán malo byť to jediné čo po mne ostane?

O lásce

Málokdo ví, co láska skutečně znamená, protože téměř u všech je ovlivněna tělesnými a sobeckými činiteli. V původním čistém stavu je to první z vlastností božské duše a následkem toho je jednou z nejdůležitějších kvalit, které musí hledající pěstovat. Žít bez lásky znamená citově strádat. Slovo láska je jedno z nejvíce zneužívaných slov, protože je velmi často založeno na pouhém zájmu o sebe a nikoli na zájmu milované bytosti.

Falešné já

Slovo „JÁ“ představuje největší omyl i nejhlubší pravdu, podle toho, jak je použito. V běžné mluvě je to nejen jedno z nejpoužívanějších slov (společně s odvozenými tvary mě, mně, mi, moje a sám), ale také slovo nejvíce zavádějící.

To, jak se slovo „já“ běž­ně používá, dokládá základní omyl, hrubé nepochopení toho, kdo jsme. Dává nám falešný pocit identity, tzn. ego. Albert Einstein, který viděl hluboko nejen do podstaty prostoru a času, ale i do lid­ské přirozenosti, tuto iluzi nazýval „optická iluze vědomí“. Faleš­né já se pak stává základem pro interpretaci, nebo spíše nesprávný výklad reality a všech myšlenkových procesů, vazeb a vztahů. Vaše realita se pak stane odrazem základního omylu, od kterého všechno odvozujete.

Nebýt otrokem svého osudu

Charakter je nezávislý na rozumu a řeči. Člověk, který umí mluvit, a zvíře, které neumí, mají oba povahu a osobnost. Rozdíl je v tom, že zvíře si není vědomo sebe sama, nemůže se poznat, zatímco člověk se svým vysoce vyvinutým rozumem je schopný přemýšlet sám o sobě a svých vlastnostech, poznat a pochopit svůj charakter a být soudcem sebe sama. Tato schopnost mu umožňuje stát se pánem sebe samého a získat vládu nad svým osudem.

Život není logický

Mnozí lidé si myslí, že upustit od svého stresu a odevzdat problémy ze svých rukou znamená problémy ignorovat nebo předstírat, že nejsou. Tak to ovšem není. Když povolíme otěže, uvolníme se a přestaneme vehementně zasahovat do situace, v níž nenacházíme žádné východisko, pak teprve tato situace dostane prostor ke svému vývinu a k vyřešení. 

Špatně, špatně … a pravda

Jennifer Hoffman

Nedávno jsem vedla poměrně vzrušenou debatu s přítelkyní, která se mě pokoušela přesvědčit, že se ohledně čehosi pletu. Byla dost podrážděná, že s ní nesouhlasím, protože – co se mě týkalo – jsem se nemýlila. Já jsem se nesnažila ji přesvědčovat o tom, že mám pravdu, tolik, jako ona přesvědčovala mne. Nešlo o to, zda je něco správně či špatně, šlo o ,,pravdu“. Kdykoliv se v určité situaci vyskytne nějaké ,,správně“ nebo ,,špatně“, jde ve skutečnosti o pravdu a o to, čí pravda je ta pravá.