Jsem reaktivní člověk.
Tato myšlenka se mi hluboce vryla do vědomí, když jsem jednou seděla ve své kanceláři. Už dříve jsem slyšela o reaktivním chování, ale do té doby jsem si neuvědomovala, do jaké míry se tak chovám já.
Den sedmý: Odpuštění
Malé zamyslenie sa nad tým, čo znamená pripútanosť, voľnosť, Láska
Krásny deň Vám všetkým 🙂
Den šestý: Váš vnitřní úsměv
Všechny zármutky pramení z minulosti. Vzorec oběti vychází z negativních vztahových vzorců, jež zase vycházejí ze vzorců rodinných. Rodinné vzorce vycházejí ze vzorců duše a ze vzorců předků čili jinými slovy z toho, co nám naše duše dala za úkol se v tomhle životě naučit.
Dvě tváře, dva rozdílné životy. Práce a soukromí…
Rozpolcenost tohoto světa i nás samotných. Kdo tedy vlastně jsme? Hledáme štěstí a naplnění, ale přitom nevíme, kdo jsme my sami. Jsme ti, kteří v práci srší legrácky a flirtem, nebo tací, kteří si doma hrají na spořádaného a milujícího tatínka? Myslím, že to znají všichni. Jaká je vlastně žena na mateřské dovolené? A jaký je vlastně ředitel nebo manažer? Celý náš život je vlastně hrou si na něco a někoho jiného. A proč?
