Lásku si nemusíš zasloužit

Nepotřebujeme ani Porsche ani vypracované svalnaté tělo ani zářivý úsměv ani sexy zadeček ani nic jiného, čím bychom se mohli podbízet, nebo dům, zahradu, děti, peníze, krásu ani předstíranou přátelskost. Nepotřebujeme se stát samaritány, nemusíme být sečtělí, extrémně sportovně založení, intelektuální, vtipní, milovat opery nebo obzvlášť dobře vypadat. Také se nemusíme stát poskokem toho druhého. Všechno to jenom nás posiluje v pocitu méněcennosti a v našem přesvědčení, že bez toho všeho nejsme hodni lásky. Ve skutečnosti jsme se kdysi přestali považovat za hodné lásky. Ve skutečnosti jen sami sebe popíráme. Nemáme se rádi takoví, jací jsme, a děláme vše pro to, abychom byli jiní.

 

Paradox lidské existence

Ačkoli podstata nás všech je dokonale čistá, není snadné s ní navázat spojení. Těžkopádný způsob, kterým naše mysl obyčejně funguje, vytěsňuje tuto hlubší, jemnější vibraci do té míry, že si její existence zpravidla nejsme vědomi. Chceme-li skutečně s touto jemnou esencí navázat spojení, musíme utišit všechny rušivé vlivy a uvolnit se z pout, kterými nás omezuje naše obvyklé chápání věcí a jejich podoby. 

Uzdravení znamená změnit své chování, myšlení i návyky…

Mnoho nemocných lidí se dnes chce vyléčit přírodními prostředky. Druzí lidé na přírodní prostředky nevěří nebo na ně nemají čas. A mnozí z nás se přírodními prostředky léčí, ale nemoci se jim přesto vrací a přírodní léčba nezabírá. A takto bychom mohli pokračovat ve výčtu různých variant a možností. Největší problém však je v tom, jak žijeme.