Všichni chceme být šťastní. A občas opravdu jsme; většinou však ne. Proč jsme ještě nedosáhli trvalého štěstí? Protože nevíme jak. Jsme chyceni do pasti neporozumění sobě samým. Vinou nevědomosti hledáme štěstí na nesprávných místech.
Někteří z vás si svou životní práci tvoří jen stěží, protože jsou přetíženi podporováním jiných lidí v jejich kariéře a v jejich životní práci. Svou vlastní práci možná odsunují stranou do té doby, dokud ten druhý člověk neuspěje. Pomáhat druhým v uskutečňování jejich životní práce a být součástí týmu může být důležité poslání.
Veľmi dobre napísané! Často si neuvedomujeme, čo slovami, náladou, pohľadom spôsobíme…
http://lubicamackova.blog.sme.sk/c/354135/Kto-robi-bordel-v-detskej-dusi.html
Ustavičně na něco ČEKÁME.
Dělejme vše, na co si myslíme, že nejsme připraveni.
Neexistují žádná omezení, MOŽNÉ je všechno.
NEODKLÁDEJME žití.
Jsem reaktivní člověk.
Tato myšlenka se mi hluboce vryla do vědomí, když jsem jednou seděla ve své kanceláři. Už dříve jsem slyšela o reaktivním chování, ale do té doby jsem si neuvědomovala, do jaké míry se tak chovám já.