Ach, jak trpíme a soužíme se pro to, co považujeme za lásku!

 Věříme, že zamilovanost a s ní spojené lpění je láska, a na tomto pohledu trváme, a vytváříme si tak nekonečné zklamání. Skutečná láska však nemůže způsobovat bolest. Naopak, skutečná láska plně přijímá a neklade podmínky. Nezávisí na vnějších událostech nebo okolnostech. Od výsledku má odstup. Láska je jen proto, že je. Když milujeme tak, jak miluje Bůh, naše srdce zpívá. Není zde žádné připoutání ani očekávání. Pravá láska nás osvobozuje.

Paradox lidské existence

Ačkoli podstata nás všech je dokonale čistá, není snadné s ní navázat spojení. Těžkopádný způsob, kterým naše mysl obyčejně funguje, vytěsňuje tuto hlubší, jemnější vibraci do té míry, že si její existence zpravidla nejsme vědomi. Chceme-li skutečně s touto jemnou esencí navázat spojení, musíme utišit všechny rušivé vlivy a uvolnit se z pout, kterými nás omezuje naše obvyklé chápání věcí a jejich podoby.