PRAVDA A POKORA

Blahoslavení ti, kteří se dovedou pokorně sklonit před pravdou, a kteří dovedou pokorně obdivovat rosu na květech. Pokora je moudré a trpělivé vyčkávání a netrpělivost je jejím nejhorším nepřítelem. Pravdivost a moudrá rozvaha jsou nerozlučnými družkami pokory, která se neponižuje, ale podrobuje Božím zákonům.

Všechny Vás miluji. Známý postoj duchovních lidí…

Myslím, že mnoho z nás někoho takového už zažili. Člověka, který všechny miluje, snaží se vystupovat nesmírně pozitivně a v pohodě. V drtivé většině případů je to však jen maska člověka. Člověka slabého, schovávajícího se sám před sebou, před svými problémy. Člověka, který by takový chtěl být, ale ve skutečnosti není. Duchovní cesta člověka není jen o věčném úsměvu a absolutním pozitivnu. Je to hluboké prožívání skutečností kolem nás, které jsou mnohdy velmi bolestné. Člověk jdoucí po cestě duchovního sebe rozvoje je drcen pravdou, kterou nikdy před tím neviděl.

Je pro vás bezpečné být silní!

Nepotřebujete se stát mocnějšími, protože právě teď již máte 100% maximální síly. Vždy si pamatujte, že jste stvořeni k obrazu a podobě mocného Božského Stvořitele. Proto máte ve svém nitru veškerou moc Nebes stejně jako všichni ostatní.

Pokud se nyní cítíte bezmocní a neúspěšní, pak je to proto, že jste se rozhodli, že žádnou moc nemáte. Ale to neznamená, že to tak opravdu je!

V duchovní pravdě vám nic nemůže vzít moc, kterou ve vás Bůh stvořil, nikdy! Jediné, co potřebujete udělat, je uvědomit si a uznat svou sílu, a bude vám automaticky přístupná, když si jí budete vědomi a budete si jí vážit.

 

ZÁKON MYŠLENÍ

Každá jednotlivá myšlenka mění náš osud,způsobuje úspěch,nebo smůlu,nemoc nebo zdraví,trápení,nebo štěstí.Musíme se proto naučit zacházet se svým myšlenkovým nástrojem pokud možno správně.

To především znamená naučit se opravdovému pozitivnímu myšlení,tj.uvědomit si vše,co se mi přihodí,je ve skutečnosti pro mě dobré,protože jsem to z nějakého důvodu učinil nezbytným a přihodilo se to proto,aby mi to sloužilo a pomáhalo.

Porozumějte svému vnitřnímu dítěti

Když se duše zrodí, jejím prvním záměrem je hrát si. Dítě cítí žal, když je v prostředí, kde nejsou hry povolené. Mnoho dětí bylo vychováno tak, že si musely o všechno říkat rodičům; nemohly činit žádná vlastní rozhodnutí. Jiné byly vychovány pod příkrovem dokonalosti. Nebylo jim dovoleno mýlit se. Jinými slovy, nebylo jim dovoleno se učit, takže nyní mají obavy z rozhodování. Všechny tyto zážitky přispívají k vývoji narušeného dospělého.