12 ZÁKLADNÍCH DUCHOVNÍCH PRAVIDEL
Našla som na FB 🙂
V souvislosti s rozdílnými schopnostmi vnímání má smysl pohovořit o čtyřech rozdílných stavech vědomí. Odlišují se od sebe frekvencí elektromagnetických mozkových vln, které se měří pomocí elektroencefalografu (EEG). Rozlišují se podle aktivity na stupeň delta (0,5-4 Hz), theta (4-8 Hz), alfa (8-12 Hz) a beta (12-35 Hz).
Všechny velké problémy a krize mají původ v malých nedorozuměních, které zraňují. Jestliže nemůžeme zabránit tomu, aby nás naše partnerství zraňovalo, a jestliže se rány nehojí, protože nám partner při tanci životem neustále šlape na nohy, přestaneme se z partnerského vztahu radovat a možná o něj dokonce ztratíme zájem.
Tyto principy nám pomohou se spojit se Zemí. Tím, že je budeme vnímat, se budeme navracet zpátky do jednoty.
Od chvíle, kdy dítě opustí matčinu dělohu, není nikdy samo – je s matkou, s rodinou, s přáteli, s ostatními lidmi. Okruh známostí, přátelství a vztahů se čím dál více rozrůstá a okolo člověka se shromáždí celý dav lidí. To je to, co nazýváme život. A čím více je ve vašem životě lidí, tím více si myslíte, že žijete bohatý život. Jakmile se však začnete přesouvat do nitra, všechny tyto tváře se vytratí, celý tento dav se rozplyne. Musíte se rozloučit naprosto se všemi, musíte říct sbohem dokonce i svému nejbližšímu příteli. Přijde chvíle, kdy vás nebude moci doprovázet ani váš milenec.
Zvláštní to doba, v níž tu působíme, nemyslíte? Možná máte také pocit, jako byste vyrostli z hry na život, která je v této době a způsobu života zdejší civilizace propagována a považována za skutečnou. V čem tato hra spočívá?
Lidé se mění, vztahy se mění, svět se mění i ty se měníš.
Dnes je vše jinak než včera.
Myšlenky se mění, pohledy se mění a tvé emoce také.
Nahoru, dolů, nahoru a dolů…….
Počasí a příroda se mění.
Co začíná růst, spěje ke svému konci.
Většina potíží v milostných vztazích má jednu ze dvou následujících příčin:
1. Vztahu se nedaří nebo se rozpadá, protože je porušený zákon rovnováhy.
2. Vztahu se nedaří nebo se rozpadá, protože vzájemný závazek lásky není dost silný a spolehlivý (což znamená, že se v hloubi duše partneři jeden druhému dostnevěnují.)
Nějak jsme se naučili dívat se jednosměrně do budoucnosti a očekávat, že v budoucnosti dojdeme úspěchu či odpočinku. Učili nás to již ve školách, když učitel požadoval abychom si stanovili cíl a za tím cílem šli. Jako dítě jsem nerozuměl strategii stanovení si jednotlivých bodů na cestě a soustředěnou činností postupnému naplnění stanovených cílů. Koneckonců takto mě strategii v dětství nikdo neučil. Naučil jsem se tudíž orientovat své snažení na cíl. A za cíl jsem byl hodnocen.