Štěstí nebere zajatce
Když jsme šťastní, přirozeně cítíme důvěru. Není důvod někoho ovládat, není důvod používat emocionální vydírání, abychom k sobě někoho připoutali.
Když jsme šťastní, přirozeně cítíme důvěru. Není důvod někoho ovládat, není důvod používat emocionální vydírání, abychom k sobě někoho připoutali.
Výborne napísané, súhlasíme 🙂
Brzy ráno šel rolník na své pole. Chodil sem a tam a velice pozorně prohlížel půdu. Potom vzal do dlaní hrst půdy a rozmělnil ji. Nejprve se podíval na nebe, potom na stromy za polem. Zaposlouchal se do zpěvu ptáků. V přírodě je vše vzájemně propojené, a to nejen v přítomnosti, ale i v budoucnosti.
Je nejvyšší čas vyškrtnout ze svého života negativní jedince. Zbavíte-li svůj život jejich negativity, uvolňujete v něm místo pro něco nového, kladného a krásného.
Ještě možná o tom, jak vlastně funguje léčení prostřednictvím či s pomocí druhých. Každý člověk si sám má na všechny věci svojí pílí, soucitem, trpělivostí a případně utrpením přijít. Trvá to několik desítek životů a jen málokomu z lidí se i tak podaří vše pro sebe a pochopení všeprostupujícího principu Lásky objevit. Potřebuje k tomu další lidi, kteří mu s uchopením pomáhají.
Tématem tohoto léta a podzimu je spojování duchovního s hmotným.
První krok směrem k partnerovi činím zásadně já, respektive ve skutečnosti první krok činí má intuice – mé vědomí, či můj dobrý pocit chcete-li. Není zde žádné očekávání, že se změní muž, že projde osobním rozvojem, že nás jako rodinu povede. Vnitřní proměny jsou mou doménou. Doménou mého muže, jsou pak změny vnější a k tomu má, po mém prvním kroku za dobrým pocitem, již otevřený prostor a mou plnou důvěru – jednoduše proto, že pokud již vnímám dobrý pocit, je to pro mě chvíle úlevy, kdy už nemám žádný jiný úmysl zabírat jeho prostor a nechávám už všechno jen plynout.
Mateřské zranění je sada omezujících přesvědčení, které jsme získaly od své matky, které nás podvědomě zraňují, omezují naše sebevyjádření a poškozují vztah k ženství. Mateřské zranění zahrnuje zranění, ke kterému se matky nehlásí.
Když přijde strach z té hladiny egoismu, takový ten pocit, nával, tak si řekněte: „Ještě se nic nestalo. Až se stane, budu to řešit.“ Protože to byste se taky mohli bát celý život, od rána do večera, a byli byste z toho obrovsky nešťastní. To je zbytečné.